Článek
Ušetřit peníze by armáda mohla například také zrušením samostatných záchranných rot, které poskytují pomoc civilistům při živelních pohromách. Ministerstvo obrany mezeru v rozpočtu i nutnost úspor popírá.
Ušetřit peníze by armáda mohla například také zrušením samostatných záchranných rot, které poskytují pomoc civilistům při živelních pohromách. Ministerstvo obrany mezeru v rozpočtu i nutnost úspor popírá.
"Rozpočtový rámec není zatím stanoven, vláda o něm bude teprve rozhodovat. Jakékoliv úvahy tohoto typu jsou tedy předčasné a neopodstatněné," reagovala na informace zveřejněné deníkem E15 mluvčí ministerstva obrany Lucie Kubovičová.
Ve hře je i zrušení vrtulníkového letectva
Z analýzy Velitelství společných sil vyplývá, že armádě budou v následujících dvou letech chybět peníze na provoz letecké techniky a na výcvik pilotů. Jednou z možností řešení by tak podle materiálu mělo být zrušení vrtulníkového letectva. Radikální varianta počítá dokonce s propouštěním stovek profesionálů a zánikem vrtulníkových základen v Přerově a v Náměšti nad Oslavou.
Z analýzy Velitelství společných sil vyplývá, že armádě budou v následujících dvou letech chybět peníze na provoz letecké techniky a na výcvik pilotů. Jednou z možností řešení by tak podle materiálu mělo být zrušení vrtulníkového letectva. Radikální varianta počítá dokonce s propouštěním stovek profesionálů a zánikem vrtulníkových základen v Přerově a v Náměšti nad Oslavou.
Z analýzy Velitelství společných sil vyplývá, že armádě budou v následujících dvou letech chybět peníze na provoz letecké techniky a na výcvik pilotů. Jednou z možností řešení by tak podle materiálu mělo být zrušení vrtulníkového letectva. Radikální varianta počítá dokonce s propouštěním stovek profesionálů a zánikem vrtulníkových základen v Přerově a v Náměšti nad Oslavou. O práci na zrušených leteckých základnách by přišlo více než 1400 vojáků z povolání, z toho 130 pilotů. Těm se přitom dosud propouštění v rámci úspor na ministerstvu obrany vyhýbalo, neboť jejich výcvik je velmi nákladný a je těžké piloty nahradit. Dalších 150 zaměstnanců by mělo odejít ze základny dopravního letectva v Praze-Kbelích, kde má být podle analýzy omezen provoz.
Z analýzy Velitelství společných sil vyplývá, že armádě budou v následujících dvou letech chybět peníze na provoz letecké techniky a na výcvik pilotů. Jednou z možností řešení by tak podle materiálu mělo být zrušení vrtulníkového letectva. Radikální varianta počítá dokonce s propouštěním stovek profesionálů a zánikem vrtulníkových základen v Přerově a v Náměšti nad Oslavou. O práci na zrušených leteckých základnách by přišlo více než 1400 vojáků z povolání, z toho 130 pilotů. Těm se přitom dosud propouštění v rámci úspor na ministerstvu obrany vyhýbalo, neboť jejich výcvik je velmi nákladný a je těžké piloty nahradit. Dalších 150 zaměstnanců by mělo odejít ze základny dopravního letectva v Praze-Kbelích, kde má být podle analýzy omezen provoz.
Vzdušné síly by přestaly provozovat i nové ruské vrtulníky Mi-24/35 a Mi-171, skončily by také cvičné L-39 Albatros. Armáda naopak nadále počítá s bitevníky L-159, v provozu zůstanou i nové airbusy a letouny CASA. O místa se nemusejí obávat piloti nadzvukových gripenů. Pozemních sil by se úsporné kroky tak drasticky nedotkly.
Pro radiolokátory není v Česku využití
Vojáci by se také mohli rozloučit s dvěma dělostřeleckými radiolokátory Arthur, které nemají v České republice využití. Armáda je proto již před časem nabídla k ochraně polské základny v Afghánistánu. Arthury obsluhují čtyři desítky lidí.
Méně radikální verze počítá s výraznými finančními úsporami 1,6 miliardy korun ročně. Armáda by v tomto případě výrazně omezila výcvik vojáků. Nejvíce by se zaměřila na trénink budoucích příslušníků zahraničních misí. Ti by následně do bojových operací NATO jezdili na rok, místo dosavadních šesti měsíců.
Cvičení hlavně na simulátorech
Pro výcvik by vojáci používali pouze nejlevnější typy munice. Zcela zakázán nebo alespoň omezen by byl nácvik zacházení s velmi nákladnou municí. Například protitanková řízená střela Spike stojí podle materiálu 3,8 miliónu korun za kus. Vojáci by také mnohem více než dřív cvičili na simulátorech místo ve skutečné akci.
Armáda by také mohla zrušit samostatné záchranné roty. Analýza u tohoto kroku odhaduje možnou úsporu na téměř 18 miliónů korun ročně. Další peníze by obrana uspořila omezením své účasti na oslavách nebo propagačních akcích.
Velitelství společných sil má pod sebou více než polovinu ze všech zaměstnanců obranného resortu. Spadá pod něj veškeré letectvo a téměř všechna pozemní technika. Společné síly také vysílají vojáky a techniku do zahraničních misí.
Jak bude ministerstvo obrany situaci řešit, není jasné. Loni muselo kvůli rozpočtovým škrtům propustit 3000 vojáků a občanských zaměstnanců. Zároveň však čelí kritice za nákup obrněných transportérů Pandur, letounů CASA a vozidel Iveco, za něž utratí přes dvacet miliard korun.