Hlavní obsah

Armáda chce přilákat tisíce záložníků, dostanou vyšší platy

Právo, Oldřich Danda

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Pět tisíc záložníků, kteří budou pomáhat profesionální armádě při povodních nebo i v zahraničních misích. To je plán ministerstva obrany a generálního štábu, ke kterému má pomoci nový zákon o aktivních zálohách. Ten má příští týden projednat vláda. Nyní je rezervistů okolo 1200 a jejich počet roste jen pomalu.

Foto: Alex Švamberk, Novinky

Ministr obrany Vlastimil Picek a náčelník generálního štábu Petr Pavel.

Článek

Zákon má službu v zálohách udělat atraktivnější pro zájemce o službu i pro jejich zaměstnavatele. Protože jen málokterý z podnikatelů má chuť dát svému pracovníkovi čtyři týdny neplaceného volna na cvičení.

Podle zákona by zaměstnavatelé měli získat dvě třetiny průměrného platu v případě plánovaných cvičení a v případě neplánovaných akcí celý průměrný plat, aby si mohli přechodně najmout náhradu.

Náčelník generálního štábu Petr Pavel si ale nedělá iluze, že tím prolomí ledy úplně. „Vždy tady bude nějaké procento lidí, kterým bude dělat zaměstnavatel problém a bude to stavět do polohy: tak si vyber, buď si budeš chodit hrát na vojáky, nebo tu budeš zaměstnaný,“ řekl Právu Pavel.

Podle něj bude nutné vysvětlit veřejnosti, že rezervisté jsou pro společnost užiteční. Ve Francii se podle něj firmy chlubí, že zaměstnávají záložníky, a přispívají tak k obraně země. „To jim zvyšuje kredit, protože se na to v tamním veřejném mínění bere větší zřetel než u nás,“ dodal.

Studenti by brali 20 tisíc ročně

Záložníci nyní dostávají za službu paušál 500 korun za měsíc. Tento příspěvek by se měl zdvojnásobit na tisíc korun měsíčně. Zároveň by měli získávat během cvičení či nasazení za každý den mzdu srovnatelnou s platem vojáka z povolání na stejné úrovni.

Výrazně si proti současnosti přilepší studenti, kteří by mohli brát 20 tisíc ročně. „U nich finanční stránka možná bude hrát roli. Ti ostatní do toho půjdou s vědomím, že chtějí dělat něco pro republiku a že je to baví,“ poznamenal šéf armády.

Záložníci se nebudou rekrutovat pouze z civilního obyvatelstva, ale i z odcházejících vojáků.

Ti budou mít povinnost určitou dobu po odchodu do civilu sloužit ještě v rezervě. „To bude nejrychleji připravená část zálohy,“ uvedl Pavel.

Do ostrých akcí bude záložníky povolávat vláda. Většinou půjde o pomoc při živelních nebo průmyslových katastrofách. Nebo při blížící se bezpečnostní krizi, kdy ještě vláda nevyhlásí mobilizaci.

Nasazení rezervistů nebude moci překročit půl roku. Naposledy byla jednotka padesáti záložníků nasazena v létě při povodních v Ústeckém kraji.

„Víkendoví vojáci“

Podle generála Pavla se všechny země snaží vybudovat zálohy v takové míře, v jaké redukují profesionální vojáky.

Více vojáků je totiž potřeba jen v krizových situacích. „Krize přijde jednou za dva tři roky a pro stát není pro tuto potřebu efektivní držet o 10 až 20 procent víc vojáků,“ uvedl.

Při tvorbě zákona se inspirovali v Británii, kde je 30 tisíc rezervistů. Podle Pavla se na ně dívali britští vojáci nejdřív skrze prsty a nazývali je „víkendovými vojáky“, protože cvičí hlavně ve svém volnu.

„Od doby, co jsou společně nasazováni do operací, je berou více jako rovnocenné partnery. Protože bankovní úředník či řemeslník, který cvičí o víkendech a pak jde bojovat do Afghánistánu, ten si respekt zaslouží,“ dodal.

Velení armády ale zatím nepočítá s tím, že rezervisty nasadí např. do Afghánistánu. „Ale v případě operací nižší intenzity, jako bylo Kosovo, není důvod jednotku aktivních záloh nenasadit,“ uvedl Pavel.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám