Článek
O místa v zastupitelstvech usilují mnohé kontroverzní osobnosti. Tak například v Praze kandiduje na 38. místě za soc. dem. Václav Kočka mladší známý z takzvané Kubiceho zprávy. ODS zase měla na své kandidátce ve Slaném na 27. pozici Karla Kučeru, přezdívaného Hrobař či Max, který je údajně známou postavou podsvětí. Kučeru v úterý z kandidátky vyškrtlo stranické vedení. [celá zpráva]
Jak Právu řekl Pavel Kuklík z Českého statistického úřadu, v komunálních volbách neexistují takzvané preferenční hlasy, jako je tomu při hlasování do Sněmovny. Přesto je možné, aby se kandidát z nižšího místa na listině přednostně dostal do zastupitelstva.
"Počítá se průměrný počet hlasů za každého kandidáta strany, pokud kandidát má o deset procent hlasů víc, než je průměr, tak se posune dopředu," řekl Právu Kuklík.
V obecních volbách má každý volič tolik hlasů, kolik je členů daného zastupitelstva. Do zastupitelstva Prahy se volí celkem 70 politiků. Sociální demokraté v roce 2002 získali celkem 656 936 hlasů. Potřebný počet hlasů pro přeskočení ostatních kandidátů tedy byl 10 323.
Volit se dá třemi způsoby
Volit do zastupitelstev lze třemi způsoby. Nejjednodušší možností je označit křížkem čtvereček v záhlaví sloupce před názvem strany. Tím dá volič svůj hlas kandidátům této strany v pořadí, jak jsou uvedeni na volebním lístku. Zakřížkovat lze pouze jednu stranu a v rámci kandidátky už nelze zaškrtávat jednotlivá jména.
Druhou možností je výběr mezi jednotlivými jmény. Lidé mohou křížkem označit kandidáty z různých stran. Lze takto označit jen tolik jmen, kolik je členů zastupitelstva dané obce. Tento počet je uveden v záhlaví lístku.
Obě možnosti je možné zkombinovat. Volič v takovém případě označí křížkem stranu a kromě toho zaškrtne ještě další kandidáty jiných stran. Z označené strany je dán hlas pouze tolika kandidátům, kolik zbývá do počtu členů zastupitelstva. Pokud tedy má být voleno například 11 členů zastupitelstva a je označena volební strana s 11 kandidáty a kromě toho pět kandidátů individuálně ze sloupců dalších stran, je dáno označené volební straně šest hlasů, a to pro kandidáty na prvních šesti místech.
Volební systém tak v podstatě nutí ty voliče, kteří chtějí preferovat své oblíbence, aby nevolili jejich stranu, protože pak ztratí možnost osobní preferenci uplatnit. Například sociálně demokratický volič, který by chtěl posunout vpřed někoho z kandidátky ČSSD, nesmí současně volit svou stranu jako celek. To je zásadní rozdíl proti volbám do Poslanecké sněmovny.
Podle dosavadních zkušeností však žádné zvláštní posuny v pořadí na kandidátkách nelze očekávat, zejména ve větších městech. Desetiprocentní hranice je totiž vysoká, že i při dobré organizaci hlasování individuálních stoupenců se přes ni nedostane prakticky nikdo.