"Jde o seznam výhledových vodních nádrží, který se podle platného Směrného vodohospodářského plánu ČR aktualizuje každých sedmnáct let. Poprvé vznikl už ve dvacátých letech minulého století a nyní byl opět rozšířen," uvedl Loskot.

Podle něj to ale neznamená, že by se na vytipovaných místech měly vodní nádrže začít v dohledné době stavět. "Vždyť zatím na to neexistují ani projekty," konstatoval mluvčí s tím, že výrazné klimatické změny se dají podle odborníků předpokládat až kolem roku 2050. "Masové budování nových zásobáren vody se tedy stane aktuální záležitostí teprve za několik desetiletí," odmítl Loskot spekulace, podle kterých se s jejich stavbou může začít už kolem roku 2012.

"Situace je taková, že výstavbu žádných nádrží nepřipravujeme, takže nemáme ani žádné priority a nemohu říci, která nádrž se bude kdy stavět. Je to skutečně dlouhodobý výhled, tyto nádrže bychom jednou chtěli zrealizovat, ale není jasné, kdy a kterou," řekl Právu technický ředitel Povodí Vltavy Václav Báča.

Obce mají výhrady

Obce, které jsou na seznamu míst možných nádrží, reagují různě. Mnohé však o úvahách vodohospodářů nevědí a nejvíce jim vadí, že s nimi o plánech nikdo nejednal. V Krušných horách by měla stát přehrada Háje u Rýžovny na říčce Černé, která spadá pod Boží Dar. Její stavba by však podle starosty Božího Daru Jana Horníka (nez.) představovala citelný zásah to tamní přírody. "Ovlivnila by jednu z nejzachovalejších partií Krušných hor. Zničily by se horské louky. Navíc s námi o tom nikdo nemluvil a nemáme podrobné informace ," uvedl starosta.

"O záměru postavit nádrž na Úhlavce u Kladrub víme, ale pouze zprostředkovaně, nic oficiálního," sdělil Právu starosta západočeských Kladrub Emil Janča (KSČM). Překvapen nebyl, protože v původním územním plánu zhruba ze 70. let minulého století se zde s jakousi počítalo. Podle něj je ale dnes nemyslitelné cokoliv podnikat bez průzkumu na místě. "Situace se od té doby hodně změnila. Vede tudy dálniční most a v údolí jsou zakotvené jeho pilíře. Také tudy procházejí obslužné komunikace," dodal na vysvětlenou.

Bouře v Krkonoších

Dlouhodobé plány vodohospodářů přehradit v horizontu půl století vodní toky v Krkonoších kaskádou hrází vyvolaly v zdejší turistické oblasti doslova bouři. Nádrže odmítá i Správa Krkonošského národního parku (KRNAP).

"Došlo by k drastickému zásahu do krajiny. Zcela by byly změněny přírodní podmínky. Jsme proti všem přehradám, jejichž místo v územním plánu usnadňuje jejich příští realizaci," prohlásil mluvčí Správy (KRNAP) Radek Drahný.

"Hrozba, že celá obec Vilémov, část Pasek nad Jizerou, Kořenova a Harrachova časem zmizí pod vodou, se jeví reálně. Klesá cena pozemků, padla i plánovaná výstavbu rodinných domů," tvrdí pasecká starostka Hana Růžičková (nez.).

Brojící obce podpořil i Svazek měst a obcí Krkonoše. "Valná hromada svazku pověřila jeho předsedu, vrchlabského starostu Jana Sobotku (US), zasláním dopisu ministerstvu zemědělství, v němž vyjadřujeme podporu obcím protestujícím proti vodním nádržím v Krkonoších," konstatují shodně zástupci členských obcí svazku.

Rozhodnutí bude až na nové vládě

Na otázku, zda obce skutečně nebyly se záměry seznámeny, odpověděl Loskot: "Starostové o seznamu musejí dobře vědět, vždyť od letošního 19. května je na internetových stránkách ministerstva zemědělství podrobná informace, včetně přehledu všech míst, jež pro vodní nádrže v budoucnu připadají v úvahu."

Mluvčí současně ujistil, že aktualizovaný seznam je plně otevřen veřejné diskusi. Vyjadřovat se k němu mohou všichni zainteresovaní až do té doby, než ho ministerstvo zemědělství předloží vládě. Ta ho má schvalovat koncem letošního roku.

Podle vodohospodářů není důvod k panice, protože jde jen o hájení území pro příští generace. "Chystají se jen podklady, zda by taková varianta byla vůbec možná," upozornila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. K iniciativě měst a obcí poznamenala, že určitě mají právo se vyjádřit a rozhodovat budou až ministerstva. "Hájení území je i kvůli tomu, aby se někdy v budoucnu nemuselo bourat více, než je nyní nezbytně nutné," dodala mluvčí.