Ve Sněmovně končí více než třetina poslanců

Už nekandidují nebo jsou na nevolitelných místech a čeká je návrat do praktického života.

Z 200 poslanců jich už 40 nekandiduje a další čtyřicítka členů Sněmovny, kteří do voleb znovu jdou, je na nevolitelných místech. Zhruba dvacet z ČSSD, třináct z ODS, čtyři lidovci a tři z KSČM.

Co budou dělat? Bude jim politika chybět, chtěli by se do ní vrátit?

Pro Svatopluka Karáska (63) bylo rozhodování rychlé. Unie svobody, do které vstoupil po dlouhém váhání, se mu proměnila před očima a s její novou podobou se nemůže smířit.

I proto s ní končí. "Chtěl bych na podzim kandidovat do Senátu, ale za unii to určitě nebude. Ještě chci také něco udělat jako vládní zmocněnec pro lidská práva, na což jsem měl málo času. Volby rozhodnou, co dál. Možná se vrátím ke svému původnímu povolání evangelického faráře," řekl Právu. Pak ještě doplnil jednu možnost, že by mohl jít do důchodu, ale zarazil se. "Manželka by mi vynadala, prý jsem na důchod ještě mlád a čilý."

Ty čtyři roky, co působil ve Sněmovně, do níž kandidoval za lidovce, ale pak pomohl US-DEU ke vzniku vlastního klubu, ho nadchly i zklamaly. "Celý život jsem trávil s lidmi, s kterými jsem chtěl žít a spolupracovat, třeba v undergroundu. Tady jsem se setkal se směsicí lidí různého smýšlení a náhledů. Byla to škola nového pojetí mého života," zhodnotil léta.

Nelíbilo se mu vyhraněné blokové myšlení, kdy je úplně jedno, co kdo říká, protože stejně se rozhoduje někde jinde. "Vadilo mi, že někteří poslanci předváděli spíše tanec před kamerami, než aby jim šlo skutečně o věc," dal najevo zklamání.

Ačkoli se Jiří Bílý (ODS) a Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM) ocitli na svých kandidátkách níž, než mysleli, oba stále věří, že do Sněmovny díky preferencím proklouznou. Bílý, který je poslancem již osm let a je předsedou komise dohlížející na to, jak policie zachází s odposlechy, by šel pomáhat synovi se zemědělským podnikáním a pustil by se s ním do výkrmu krůt.

Proto teď bedlivě sleduje zprávy o ptačí chřipce. "Vždycky jsem se dokázal postavit za rodinu. Člověk, který se nebojí práce, se uživí. A pokud bude strana mít zájem o mé kontakty, které jsem v politice získal, pak zase pomohu," řekl Bílý, který se přiznal, že na Sněmovnu bude vzpomínat rád. "Jako na vojnu, tam se také vzpomíná jen na to dobré," dodal.

Bebarová věnovala hodně sil prosazení registrovaného partnerství homosexuálů. Jako první komunistka po listopadu pronikla do vedení sněmovního výboru a byla i zvolena do dozorčí rady České konsolidační agentury. V případě neúspěchu by se vrátila do advokacie.

"I když jsem toho profesně za tři volební období dost zapomněla, hodně jsem se zase naučila, hlavně o legislativě," nepovažuje léta ve Sněmovně za ztracená.

"Dala mi hodně kontaktů i zkušeností. Vzala mi ale dospívání mé dcery a jedno manželství, spoustu zájmů i koníčků," řekla Právu. S úsměvem dodala, že manželství stačila založit nové. Politiku ale považuje za drogu. Když nyní neprojde, za čtyři roky se bude snažit o návrat.

Politickou kariéru zahájil ve Federálním shromáždění v roce 1992 lidovec Vilém Holáň. Po čtrnácti letech, během nichž si "odskočil" i do křesla ministra obrany, musí 68letý politik přemýšlet o budoucnosti. Na kandidátce své strany se totiž ocitl až na sedmém místě. "Jsem stále zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí, takže rozmýšlím, zda v této práci pokračovat, nebo jestli se konečně věnovat vnoučatům. Zatím jsou obě varianty v rovnováze. Pokud ale budu dál pracovat, pak budu zase daleko od domova, protože rodina žije v Ostravě," váhá Holáň. V každém případě ale bude rád vzpomínat: "Byl jsem u významných historických událostí. Vstoupili jsme do NATO, do Evropské unie. To byly pro mě velké zážitky," svěřil se poslanec.

Pražská soc. dem. odsoudila do nevolitelné pozice Petr Ibla, bývalého ředitele ruzyňské věznice, prvního Grossova náměstka v době jeho působení na ministerstvu vnitra a předsedu poslaneckého klubu ČSSD. Tuto funkci opustil sám po své veřejné kritice stylu práce klubu, což mu někteří jeho spolustraníci dosud neodpustili.

Také Ibl má možnost se vrátit na své původní působiště, neboť je dosud zaměstnancem MV. "Zatím nevím, co budu dělat. Je otázkou, jakou nabídku dostanu. Mohl bych se vrátit do soukromého sektoru, mám s. r. o., pracoval jsem jako fyzická osoba v oblasti poradenství a managementu," řekl poslanec Právu a dodal, že mu politika po čtyřech letech chybět nebude.

"Pro mnoho lidí, kteří jsou pracovití, je to někdy ztráta času, protože často několikadenní jednání o něčem, u čeho je výsledek znám dopředu, je zbytečné," komentoval uplynulé čtyři roky.

Připouští, že vyhlídky na návrat moc nemá, protože je jen řadovým poslancem. Fakt, že byl uklizen na jedenáctou příčku kandidátky, ho zklamal. "Štve mě to, nějakou práci jsem odvedl, ale v politice to asi tak chodí, že noví bojovníci s novými myšlenkami a novým způsobem boje vítězí. Proto jsem dopadl, jak jsem dopadl," konstatoval Ibl.

Na kandidátkách ODS po osmi letech chybí "tradiční" jména. Zatímco Kateřina Dostálová, která se do povědomí zapsala svou aktivitou při televizní krizi a plnila jeden čas stránky bulvárů coby "česká Barbie", vyklidila pozice dobrovolně, Miroslav Beneš se prostě do seznamu kandidátů nedostal. V jižních Čechách ho spolustraníci v primárkách vyprovodili.

"To je běžný proces," komentoval neúspěch poslanec, který si pozici vybudoval jako úspěšný vyjednávač při volbě Václava Klause na Hrad. "Co budu dělat nevím, živit se budu tak jako celý život prací," odmítl odhalit plány bývalý českobudějovický primátor, který před příchodem do Sněmovny pracoval v Temelíně a měl i soukromou firmu.

"Kdyby byly jednomandátové obvody, mohl bych soupeřit, takhle to nemá cenu. V roce 1996 jsem řekl, že z politiky nelze odejít, že z ní musí být člověk vyhozen. Otázkou je, zda je to špatně nebo dobře," prohlásil a dodal, že se necítí být tak starý, aby dělal jakékoli nekrology. Ať už politické nebo profesní.

Dostálová má jasno. "Ve chvíli, kdy mi skončí mandát, přestávám být veřejným majetkem občanů ČR. A co bude následovat, o tom nechci veřejně mluvit. Ztráta soukromí za osm let, alespoň v mém případě, byla obrovská. Nemohu jít se svými dětmi normálně nakoupit, vyjít si, jet autobusem, vlakem, což normálně dělám. Proto se moc těším na to, až to přestane. I proto si plány nechám pro sebe," odmítla prozradit cokoli.

Než zamířila do politiky, měla galerii v Olomouci, předtím nějaký čas působila jako modelka. Přesto, že se těší na "občanskou volnost", svůj návrat nevyloučila úplně. "Nevylučuji vůbec nic, nikdy neříkej nikdy, ale těch osm let způsobilo, že jsem byla doma pro své dvě děti hostem," prohlásila.