V memorandu sudetoněmecký landsmanšaft znovu požaduje zrušení takzvaných Benešových dekretů a amnestijního zákona z let 1945/1946 a odsouzení "veškerých křivd spáchaných v zemi na obyvatelstvu německého původu".

Podle Sudetoněmeckého krajanského sdružení není otázka majetku sudetských Němců zkonfiskovaného po válce v Česku na rozdíl od jiných zemí, například Litvy, Lotyšska, Maďarska nebo Rumunska, stále právně vyřešena.

Podle sudetskoněmeckých zdrojů se poválečné události dotkly více než tří miliónů německých obyvatel a "v důsledku české brutality, podvýživy a nemocí" jich na 250 000 zahynulo. Česko-německá komise historiků se však shodla na mnohem menším počtu obětí v rozsahu mezi 15 000 a 25 000. Vysídlenecké organizace se rovněž odvolávají na posudek Felixe Ermacory, někdejšího předsedy Komise pro dodržování lidských práv při Organizaci spojených národů (OSN), jenž v roce 1991 označil záležitosti spojené s odsunem sudetoněmeckého obyvatelstva za genocidu.

Landsmanšaft chce dialog s českou stranou

Sudetoněmecký landsmanšaft v nejnovější iniciativě nabízí české straně "otevřený a upřímný dialog", jehož cílem má být "vyřešení společných problémů a smíření českého národa a sudetoněmecké menšiny."

"Apelujeme proto na vedoucí představitele českého státu, aby opustili politiku blokády a v evropském duchu zasedli k jednacímu stolu se zástupci sudetoněmeckých sdružení," píše se v prohlášení.

Benešovy dekrety, soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem, mimo jiné umožnily zabavení majetku a vysídlení německy hovořícího obyvatelstva z poválečného Československa.