Uvedli to v pátek členové sněmovní komise pro kontrolu NBÚ po již druhé schůzce se zastupující šéfkou úřadu Zdeňkou Jůzlovou. "Dostali jsme informace, že do července 2002 se nedá vyloučit ani potvrdit, že mohlo dojít ke zmanipulování prověrek," řekl Tomáš Kladívko (ODS).

Podle Pavla Severy (KDU-ČSL) bylo ovlivňování možné, neboť kontrolní mechanismy selhávaly. "My neumíme říci nic jiného, než že to byla otázka rozhodnutí ředitele," prohlásil Severa s tím, že po červenci 2002 začaly platit přísnější mechanismy.

Ředitelem úřadu byl v té době Tomáš Kadlec, který na funkci rezignoval koncem roku 2003. Jeho funkci převzal Jan Mareš, který nedávno odstoupil v důsledku aféry kolem lidí z tzv. Berkova gangu.

Jůzlová odmítá podezření

Manipulaci s prověrkami však Jůzlová na dotaz novinářů popřela. "Nechci vůbec připustit, že by došlo k porušení zákona," uvedla na otázku Práva, zda může vyloučit, že někdo z prověřovaných dostal prověrku neoprávněně.

Jůzlová nicméně připustila, že pokud by měl úřad signály, že někdo má prověrku neoprávněně, může věc začít šetřit a případně rozhodnout o zániku její platnosti.

Zastupující ředitelka NBÚ rovněž popřela informaci, podle které úřad vydal prověrku jednatelce firmy Proxima Group zabývající se obchodem s vojenským materiálem. Podle televize Nova představuje firma bezpečnostní riziko, neboť manžel jednatelky byl obžalován z nelegálního obchodování s vojenským materiálem.

"Firma Proxima Group, ani jakákoli osoba z ní, nikdy nepožádala o vydání potvrzení nebo osvědčení pro styk s utajovanými skutečnostmi," prohlásila Jůzlová.

Nestandardní kroky kolem Šišy

Poslanci včera rovněž narazili na nestandardní postup, který může naznačovat podivnosti kolem prověrek. Podle šéfa komise Miloše Titze (ČSSD) měl někdejší sekční šéf Vladimír Šiša prověrku na stupeň důvěrné, která mu stačila pouze když působil na právním oddělení.

Ve chvíli, kdy ale postoupil do vedoucí funkce, měl mít prověrku na přísně tajné, avšak z rozhodnutí ředitele zůstal u nejnižšího stupně. "To by nemělo být možné," poznamenal Titz. Kladívko k tomu dodal, že se nabízí úvaha, zda to nebylo úmyslné, aby se Šiša vyhnul prověřování tajnými službami.

Poslanci se shodli, že pokud by policie konala, jak má, nemuselo k případu Šiša vůbec dojít. Jak řekl Kladívko, měla určité informace již v roce 2004.

Nejasnosti panují rovněž kolem interní zprávy NBÚ, kterou měla k dispozici již Zemanova vláda a která měla upozorňovat na nestandardní mechanismy v úřadě. Zpráva však podle poslanců zůstala utajena a vláda z ní nevyvodila žádné závěry.