Jak však ve čgvertek odpoledne v uvedených německých institucích v Sasku, Sasku-Anhaltsku a Braniborsku Právu sdělili, o dopisech z Prahy neměli dosud ani ponětí.

"Dopis z Prahy? Nic takového na naše ministerstvo nepřišlo," sdělil odpoledne Právu například Wegbert Kreuzberg z braniborského ministerstva životního prostředí. Obdobná situace byla i na ministerstvech v dalších uvedených spolkových zemích. Stejně tak zcela neznámou byla pro německé úředníky česká žádost o vrácení odpadu ze severočeské Libčevsi, o které ministerstvo informovalo také ve středu.

Obvolávali německé úřady

Situaci začali zachraňovat až v odpoledních hodinách úředníci pražského ministerstva. Ti obvolávali německé úřady a vysvětlovali jim po telefonu to, co údajně měla německá ministerstva již dávno vědět.

"Dopis jsme žádný nedostali. Ale asi před půl hodinou nám někdo volal z pražského ministerstva životního prostředí s tím, že nějaký takový dopis posílají," sdělila Právu po 14. hodině Denis Vopelová, mluvčí Vrchního správního úřadu spolkové země Sasko-Anhaltsko. "Ale to je asi tak vše, co v tuto chvíli o dopisu víme."

Například v saských Drážďanech takovou informaci neměli ještě ani o hodinu později. "O tom, že české ministerstvo něco posílalo, jsme se dočetli pouze z dnešních novin. Ale oficiálně zatím nic nedorazilo," sdělila pracovnice ministrova sekretariátu. Navíc úředníci německých ministerstev souhrnně poukazují na fakt, že dopis je jedna věc a řešení problému věc druhá. Rozhodně prý nebude tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Například vrácení odpadu z Libčevsi zpět do Saska-Anhaltska se nemusí dokonce podařit vůbec.

Dopis k odpadu v Libčevsi šel až ve středu

Mluvčí MŽP Karolína Šůlová včera Právu potvrdila, že ministerstvo vyzvalo úřad v německém Halle k převzetí nelegálně dovezeného odpadu ze severočeské obce Libčeves teprve ve středu. Podle Šůlové tam ale odešel už 30. ledna jiný dopis se žádostí o pomoc ve věci nepovolených přeprav, dosud však podle ní nedostalo žádnou odpověď.

"MŽP chtělo evidenci o společnosti DUX (ta je v Německu v souvislosti s vývozem odpadu již vyšetřována - pozn. red.), případně o dalších - na ten dopis nedostalo žádnou odpověď. Včera odešel (další) dopis se žádostí, aby si odpady vzali zpět - České inspekci životního prostředí se podařilo získat evidenční listy," sdělila Šůlová. Včera rovněž MŽP podle Šůlové odeslalo dopisy na zemské ministry životního prostředí s žádostí o spolupráci a upozorněním, že ČR považuje odpady, které k nám Němci vozí, za takzvané nezařazené odpady.

Němci: Je to složitější

Mluvčí příslušných institucí v Sasku a Sasku-Anhaltsku a Braniborsku včera Právu sdělili, že jejich úřady se spolupráci s českými institucemi při omezování nelegálního odvozu odpadků do Česka nebrání, ale že nejde o jednoduchou záležitost. "První věc je, že se musí prokázat, odkud ten odpad prochází," vysvětluje Vopelová s tím, že to je zřejmě ta nejsnazší věc. "Mnohem složitější bude ale prokázat, že jde skutečně o odpad," dodala.

Navíc je podle německých ministerstev také diskutabilní, co vlastně česká strana míní slovy o spolupráci. "Jestli totiž může někdo něco udělat proti převozu odpadů přes hranice, tak jsou to především celní orgány těch zemí, kam tyto kamióny míří. V daném případě Česka a Polska," říká Kreuzberg.

Německé úřady podle něho sice firmy nakládající s odpady na svém území preventivně sledují, a často i podobné praktiky odhalí samy, ale uhlídat všechny není technicky možné. "Vždyť je to celkově přes padesát tisíc subjektů," dodává Kruezberg. Problém nelegálního převozu odpadu přitom není pro německé úřady žádnou novinkou. Především země bývalé NDR se počádkem devadesátých let potýkaly s rozsáhlým nelegálním dovozem odpadů z tehdejšího západního Německa. Vrátit zpět původcům se ho tehdy podařilo jen skutečné minimum.