Do Sněmovny předlohu Senát vrátil například s opravou formulace, podle které by mohli být jednotlivci pokutovaní až půl miliónem korun, zatímco za stejný prohřešek by firmě hrozila pokuta menší. Senát sankci vyměřil pro obě skupiny stejně ve výši 200 tisíc korun. Omezil také působnost nově zaváděné funkce zástupce veřejnosti a povinnost obcí založit radu pro udržitelný rozvoj.

Možnost vyvlastnění Senát omezil pouze na případ výstavby dopravní a technické infrastruktury, sněmovní verze operovala s širším pojmem veřejně prospěšná stavba. Ta měla podle ministra Radko Martínka (ČSSD) zahrnovat ještě stavby pro školské, sociální a zdravotnické potřeby.

Méně úřadování, více domů

Hlavním cílem zákona, který má nahradit normu z poloviny sedmdesátých let, je zredukovat byrokratického šimla při stavebních činnostech. Zákon počítá například s tím, že rodinné domky do 150 metrů čtverečních a tří nadzemních podlaží bude moci stavebník stavět jen na základě ohlášení.

Odpadnou také kolaudační řízení v současné podobě. O to přísnější a častější by měly být podle ministra Martínka ale průběžné kontroly na stavbách, a to i po jejich dokončení.

Kabinet si od předlohy slibuje, že podpoří rozvoj regionů i výstavbu bytů. Stavebníci tvrdí, že předkládaný návrh zákona je vůči platnému právnímu stavu revoluční.