"Rodiče se chtějí odvolat. Proto jsme na příští středu svolali setkání s právními zástupci, s nimiž chceme další kroky konzultovat," sdělil Vishwanathan s tím, že z 18 rodičů se jim tři prozatím ještě nepodařilo zkontaktovat, ostatní jsou pro další pokračování sporu.

Evropský soud pro lidská práva zamítl jejich stížnost na Českou republiku ohledně diskriminace a upírání práva na vzdělání. Kauza se týká osmnácti mladých Romů z Ostravska, kteří byli v letech 1996 až 1999 umístěni do zvláštních škol.

S diskriminací při vzdělání se údajně setkala Berta Červeňáková z Ostravy, jedna z účastnic sporu. Její dcera byla umístěna do zvláštní školy poté, co v první třídě propadla. "Na doporučení základní školy jsem podepsala souhlas s převodem na zvláštní školu, ale vůbec jsem nevěděla, co jsem podepsala. Až později jsem se dozvěděla, že dcera nebude mít možnost na stejné vzdělání, jako kdyby šla ze základní školy," řekla Červeňáková, která pak žádala o přeřazení dcery zpět do školy základní.

Dnes už má sedmnáct let a chodí do osmé třídy základní školy. "Známky sice nemá dobré, ale je tam vyhlídka, že nastoupí na střední školu," tvrdí Červeňáková.

Ministerstvo školství diskriminaci odmítá

Jakoukoli diskriminaci ale odmítá mluvčí ministerstva školství Michaela Lagronová. "Odmítáme, že by stěžovatelům bylo upřeno právo na vzdělávání. Nedošlo k žádné diskriminaci kvůli etnické příslušnosti. Podle tehdy platných norem, mohlo být dítě zařazeno do zvláštní školy až po vyšetření a doporučení pedagogicko-psychologické poradny a po písemném souhlasu rodičů," řekla mluvčí a dodala, že péče o děti ve zvláštních školách je navíc dražší než ve školách základních.

Lagronová doplnila, že umísťování do zvláštních škol již vyřešil nový školský zákon v lednu 2005, který do školství přinesl integrační přístup. Do klasických základních škol tak docházejí všechny děti. "Výjimkou jsou jen ty s velmi těžkým handicapem, jako je například mentální postižení. Pro tyto děti jsou určeny speciální školy," uzavřela Lagronová.