Pokud jde o nejprospěšnější většinový kabinet, většina lidí podporuje vládu bez KSČM, a to buď duhovou koalici ČSSD, ODS a lidovců (37 %), nebo velkou koalici ČSSD a ODS (29 %). Vládu ČSSD a KSČM chce jen 31 procent dotázaných.

O většinovou vládu, bez ohledu na její složení, by se soc. dem. měla snažit podle 60 procent dotázaných, naopak vznik menšinového kabinetu s většinovou podporou ve Sněmovně preferuje 38 procent respondentů.

V případě volebního vítězství by se ČSSD měla snažit: (v %)
vytvořit většinovou koaliční vládu 60
vytvořit menšinovou vládu 38
Zdroj: PSB, PRÁVO - ti

Před spoluprací mezi ODS a ČSSD varoval na víkendovém stranickém kongresu šéf občanských demokratů Mirek Topolánek. Vytáhl proti svým spolupracovníkům, kteří chtějí velkou koalici a nepřejí si podle něj vítězství ODS, označil je za Marťany a veteš. ODS věří, že získá většinu s lidovci. Pokud by však vyhrály levicové strany, uvažuje část ODS o velké koalici jako havarijním scénáři.

Přijatelnost koalice (v %)
ČSSD, ODS, KDU-ČSL 37
ČSSD, KSČM 31
ČSSD, ODS 29
Zdroj: PSB, PRÁVO - ti

Premiér Jiří Paroubek chce přes odmítavé výroky z kongresu dát ODS šanci na spolupráci demokratických stran. Má však dvě podmínky: ODS by se jasně musela vyjádřit k myšlence evropského sociálního státu a k integraci ČR do EU jako politického projektu. Paroubek dlouhodobě dává přednost menšinovému kabinetu s podporou napříč stranami. Vládní koalici s komunisty vylučuje.

KSČM jde ve stopách KSČ, míní 57 procent

V další otázce se agentura dotazovala obecněji - tedy jak na většinový, tak na menšinový kabinet v případě volebního vítězství soc. dem., které by straně nedávalo většinu. Lidé nejsou příliš jednotní, zda by ČSSD měla raději uzavřít otevřenou koalici s ODS (34 %), nebo vládnout jako menšinová a hledat podporu svých zákonů mezi všemi stranami v parlamentu (32 %).

O něco menší podporu má otevřená koalice s KSČM (22 %) a vláda s jinými parlamentními stranami než ODS a KSČM, což by si přálo 11 %.

Pokud jde o vládu soc. dem. s tichou podporou pouze od komunistů, nejčastěji zazněl názor, že by taková vláda v žádném případě nebyla přijatelná (39 %). Následuje tvrzení, že by přijatelná byla, ale jako poslední možnost (32 %). Za nejlepší variantu příští vlády toto řešení označilo 28 procent.

Průzkum se zabýval také názory lidí na KSČM. Většina dotázaných (55 %) se domnívá, že by ke komunistům mělo být přistupováno jako k normální straně. Většina (57 %) si rovněž myslí, že KSČM je jen pokračovatelkou KSČ. Respondenti častěji nesouhlasí s tvrzením, že se KSČM již dostatečně omluvila za svoji minulost. Proti tomuto názoru se vyslovilo 59 procent.

Průzkum se konal mezi 1232 dotázanými v prvních sedmi listopadových dnech. Agentura uvádí i statistickou chybu, která je +/- 2,79 procenta. Zaznamenány jsou odpovědi lidí, kteří by určitě, spíše nebo možná šli volit některou stranu. Šetření proběhlo kvótní metodou.