Zapůsobila uražená ješitnost poté, co ústřední výbor bez okolků přijal jeho rezignaci? "Já to tak neprožívám, jsem pro normální chování bez okázalostí. Kdybych chtěl být čestným předsedou, tak se dám k hasičům," řekl v úterý Právu Grebeníček.

Odvolal se na stanovy, v nichž institut čestného předsedy není, přičemž návrh podle něj nakonec ani nebyl v ÚV řádně předložen. Pokud by expředseda získal čestnou funkci, stal by se řádným členem nejužšího vedení KSČM. "Neodcházel jsem pro to, abych se vracel, znovu se zabydlel a díval na ty tváře. Ta přesycenost byla tak velká, že jsem si potřeboval odpočinout. Politika fakt deprimuje," dodal Grebeníček.

Filip: mysleli jsme to vážně

Členové ÚV moc nechtěli jeho slova komentovat. "Po těch všech peripetiích si mohl Mirek Grebeníček, který vedl stranu dvanáct let, myslet cokoliv, já jsem to fakt myslel s čestným předsednictvím vážně," řekl na dotaz Práva Vojtěch Filip. Zdůraznil, že neformální nápad nebyl jen názorem jednotlivce.

"Jako rekordman v předsednictví parlamentních stran si (Grebeníček) úctu zaslouží," míní místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Zuzka Rujbrová tvrdí, že zvažované ocenění také vnímala upřímně. "Mám obavu, aby se s čestným členstvím na úrovni základních organizací či krajských výborů neroztrhl pytel a nedošlo k jeho devalvaci," vyjádřil se Petr Braný.

Grebeníček má podle Dolejše KSČM stále co říci. I on ale doufá, že "nevznikne móda jako před rokem 1989, kdy každý potentát dostával čestná členství v obcích a sborech". "Ať vezme (Grebeníček) čestného předsedu strany, jestli se tato otázka ještě otevře, nebo si řekneme: komu čest, tomu čest, a nemusí mít na to papír," uzavřel Dolejš.