Že by se tak stalo kvůli neprofesionalitě či pomalosti odpovědných pracovníků ministerstva, případně dalších našich orgánů, ale Dimun zásadně odmítl.

"Spolupráce s bahamskou stranou byla velmi složitá a někdy trvalo i měsíce, než česká strana dostala odpověď na konkrétní dotaz. Jednání trvalo dlouho i Američanům, jejich výhodou ale je, že mají s Bahamami uzavřenou moderní smlouvu o vydávání z roku 1991, zatímco ta česká je z roku 1924," uvedl mluvčí.

Podle informací Práva předal soud mezinárodní zatykač ministerstvu spravedlnosti, které v takovýchto případech plní úlohu prostředníka a koordinátora, v listopadu 2003.

Vzhledem k tomu, že s vydáváním z Baham nejsou v Česku žádné zkušenosti, snažili se úředníci nejdříve získat informace od kolegů z jiných zemí EU.

Diplomaté potvrdili platnost staré smlouvy

Zároveň požádali mezinárodně právní odbor ministerstva zahraničních věcí o prověření, zda ve vztazích mezi Českou republikou a Bahamskými ostrovy platí smlouva z roku 1924 o vydávání zločinců uzavřená mezi Československem a Velkou Británií, jehož kolonií Bahamy až do roku 1973 byly.

MZV v únoru 2004 sdělilo, že smlouva platí a během následujících dvou měsíců proběhla výměna nót mezi stálými misemi Česka a Bahamských ostrovů při OSN v New Yorku, které tuto skutečnost stvrdily.

"Je mezinárodní praxí, že se dodržuje zásada, že jednou uzavřené smlouvy platí. Každý nástupnický stát se ale snaží v rámci vztahů s jednotlivými zeměmi ujistit, že ty závazky jsou opravdu převzaty. Jenže jich je takové ohromné množství, že se to může dít řadu let," uvedl Richard Krpač z tiskového odboru MZV.

Bahamy odpověděly za osm měsíců

Bez Koženého by ale na smlouvu s Bahamskými ostrovy přišlo bůhví kdy. "Kdyby nebylo Koženého na Bahamách, tak se to vůbec nemusí řešit," řekl Krpač.

Ale ještě před zmiňovanou výměnou nót, které platnost staré smlouvy potvrdily, tedy koncem února 2004, odešel na Bahamy dvěma paralelními cestami - diplomatickou a přes Interpol - dotaz, jaké důkazy a dokumenty je třeba k žádosti o vydání Koženého přiložit.

Ani bahamské ministerstvo zahraničních věcí, ani pobočka Interpolu v hlavním městě Nassau ale dlouho nijak nereagovaly. Dotaz byl z české strany proto několikrát urgován a o pomoc byla požádána i Stálá mise ČR při OSN v New Yorku.

Přijetí české žádosti nakonec potvrdila bahamská strana oficiální nótou až v září 2004, odpověď pak české ministerstvo spravedlnosti obdrželo začátkem listopadu 2004.

V polovině prosince 2004 dorazilo na ministerstvo z Obvodního soudu pro Prahu 4 několik krabic dokumentů přeložených do angličtiny, které si vyžádala bahamská strana jako nutnou součást žádosti o vydání Koženého.

Kvůli tomu, že materiály nevyhovovaly bahamským požadavkům, je ministerstvo soudu v lednu 2005 vrátilo k doplnění. Soud je pak ministerstvu poslal zpátky v polovině března.

Pár dní poté pak ministerstvo spravedlnosti konečně odeslalo Bahamám prostřednictvím české diplomacie žádost o vydání Koženého. Ale až začátkem června přišel na ministerstvo oficiální dopis, který její převzetí potvrdil.

A dva týdny poté, co ministerstvo spravedlnosti požádalo naši ambasádu v Havaně, aby zjistila, v jakém stavu se řízení o naší žádosti na Bahamách nachází, byl Kožený 5. října na žádost Američanů zatčen a skončil ve vazbě.