Článek
Vyplývá to z výsledků projektu Kupní síla v okresech a obcích ČR 2005, kterou Právu poskytly společnosti GfK Praha a Incoma Research.
Podle očekávání pořadí regionů, kde se po hmotné stránce žije nejlépe, kraluje s velkým náskokem Praha. V přepočtu na obyvatele zde kupní síla dosahuje téměř 133 procent celorepublikového průměru. Na druhé straně jsou ale v Česku desítky obcí, kde jsou průměrné hodnoty indexu kupní síly pod úrovní 70 procent.
| Kde se mají lidé nejlépe a kde nejhůře | |
| Nejbohatší okresy | Nejchudší okresy |
| Praha | Karviná |
| Praha-východ | Znojmo |
| Praha-západ | Svitavy |
| Plzeň-město | Třebíč |
| Cheb | Bruntál |
"Zjednodušeně lze hovořit o ,bohatém' západu a ,chudém' východu. Mezi regiony hladinu 100 procent překračují pouze kraje Karlovarský, Liberecký, Středočeský a Plzeňský, zatímco Vysočina dosahuje pouze 90,3 procenta," stojí ve zprávě.
Do chudších krajů je třeba investovat
"Průzkum potvrdil to, co je vidět při prostém pohledu kolem sebe - tedy že rozdíly jsou značné. Nejvyšší kupní síla je díky přítomnosti centrál největších podniků v zemi v Praze. Naopak nejnižší je v Bruntále. Data tak více méně odpovídají vývoji průměrných mezd a nezaměstnanosti," komentoval výsledky průzkumu analytik Volksbank Vladimír Pikora.
Statistika je podle něj z pohledu investorů velmi dobrým vodítkem, kde stavět luxusní prodejny a velká nákupní centra a kde ne. "Zatímco v Praze rostou nová velkokapacitní nákupní střediska jako houby po dešti, v mnoha regionech není zatím jediné. Statistika přitom naznačuje, že to tak i zůstane," uvedl.
Pikora varuje, že rozdíly v kupní síle jsou tak značné, že se do chudších regionů nikdo nepožene. "Vzniká nám tak zde nezdravá dvourychlostní ekonomika. Lékem na zmírnění rozdílů v zemi jsou nové investice. Ty mohou v chudších regionech udržet kvalifikované mladé lidi, kteří jsou příslibem dalšího růstu. Bez investic regiony s vysokou nezaměstnaností nezmizí," upozornil Pikora.
V Lichtenštejnsku berou čtyřikrát víc
I díky bohatým regionům se ale v průměru Čechům žije lépe než obyvatelům okolních států bývalého sovětského bloku. Zatímco průměrný roční plat podle kupní síly je v Česku 8265 eur (asi 248 tisíc Kč), na Slovensku je to pouhých 6267 eur (188 tisíc Kč).
Naopak k evropské hladině se kupní síla obyvatel Česka přibližuje jen pomalu a na úroveň bohatších států západní Evropy stále nemá - svou paritou kupní síly (v přepočtu na obyvatele) se v současné době pohybujeme přibližně na 66 procent průměrné úrovně evropské "patnáctky", tedy skupiny zemí, které byly členy EU již před rokem 2004.
Vedeme si sice hůře než Slovinci (74 procent), na druhou stranu ovšem lépe než Maďaři (59 %), Slováci (49 %) či Poláci (45 procent).
Náklady na jídlo
Obyvatele střední a východní Evropy statisticky znevýhodňují především náklady na jídlo. Ceny základních potravin jsou totiž v nových členských zemích přibližně dvakrát tak levnější, ale platy jsou nižší více než trojnásobně.
Nejvíce lidé za jídlo utratí v Litvě (36 procent výdajů), Lotyšsku (33) a Maďarsku (29). Naopak nejméně za potraviny vydají Britové (deset procent), Nizozemci (11) a Němci (11 procent).
Příliš velké rozdíly naopak nejsou v nákladech na bydlení. Nejvíce na bydlení vydají Švédové (31 procent), Dánové (26) a Němci (25). V západní Evropě nejsou výdaje na bydlení nikde nižší než 20 procent, v Česku jsou pouhé procento pod touto hranicí.
Do statistiky se promítají i ceny oblečení, ve zdravotnictví, za zábavu a ceny zboží a služeb. Za oblečení nejvíce utratí tradičně Italové a Francouzi, do zdraví nejvíce investují Portugalci, nejvíce peněz na zábavu padne ve Švédsku a Francii. Nejdražší služby jsou v Dánsku, Finsku, Irsku a ve Švédsku, nejlevnější v Lotyšsku, Slovensku a Litvě.