Článek
Czerninové přišli po válce o rozsáhlý majetek na základě Benešových dekretů. Předmětem sporu bylo, zda šlechtic, který zemřel v roce 1955 v Rakousku, neměl náhodou nárok na zachování občanství. Žádost ale už v před téměř 15 lety zamítl ministr vnitra, vnukovu žádost pak nevyslyšel ani Nejvyšší správní soud. Podle něj sice Czernin mnoha lidem v době okupace pomohl, nebyly ale žádné důkazy, že by se aktivně podílel na odboji proti okupantům, což byla podmínka pro zachování občanství.
Dědic po několika letech podal žádost o obnovu řízení s tím, že se mu podařilo získat nové důkazy osvědčující aktivitu svého předka v době okupace. Tvrdil, že dal popud k uschování zbraní na zámku Jindřichově Hradci, kde na zahradě byla ukrytá vysílačka. V roce 1945 prý Czernin umožnil čtyřem francouzským zajatcům útěk k západním vojskům, poskytl jim auto a zbraně. Jeho vnuk tvrdil, že tyto důkazy z objektivních důvodů nemohl uplatnit dříve.
Riziko zacyklení řízení
Vnitro ale případ odmítlo znovu otevřít a jeho názor podpořily i soudy včetně ÚS. „Stěžovatel nemůže jako nový důkaz předkládat to, co v předchozím řízení mohl předložit některý z jeho právních předchůdců. Opačný výklad by totiž nevyhnutelně musel vést k nepřijatelnému závěru, že každý následující stěžovatelův právní nástupce by mohl úspěšně iniciovat zcela nové řízení o obnově řízení, neboť by mohl předkládat – jemu dosud neznámé – důkazy, čímž by fakticky mohlo dojít k ”zacyklení” celého správního řízení, jež by nikdy nemohlo být považováno za definitivně skončené,“ konstatoval senát se soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem.
Vnuk Eugena Czernina Karel-Eugen Czernin
Potomci šlechtického rodu získali v restitucích část majetku Josefíny Czerninové, manželky Eugena Czernina. Šlo o miliony čtverečních metrů lesů a dalších nemovitostí, hlavně na Českobudějovicku a Karlovarsku. O občanství Czerninové, která pocházela z rodu Schwarzenbergů, totiž v roce 1999 kladně rozhodly úřednice pražského magistrátu. Později kvůli tomu čelily trestnímu stíhání.