„V letošním roce je zatím v ČR zaznamenán mírný nárůst počtu hlášených případů onemocnění,“ sdělila Novinkám Jana Košťálová ze Státního zdravotnického ústavu. Počet nakažených je zároveň nejvyšší za posledních deset let.

Problémem je především nezájem lidí o nákazu. „Mnoho lidí si myslí, že se jich klíšťová encefalitida netýká. To je velký omyl. Řada lidí také velmi podceňuje závažnost klíšťové encefalitidy, která se již vyskytuje prakticky na celém území ČR," řekl ředitel Státního zdravotnického ústavu Jan Kynčl.

Z evropských zemí je v České republice situace také jedna z nejhorších. „V přepočtu případů klíšťové encefalitidy na 100 000 obyvatel byla Česká republika v roce 2017 na třetím místě, a to za Litvou a Lotyšskem,“ oznámila Košťálová.

Onemocnění může zanechat trvalé následky

Toto zánětlivé onemocnění mozku nejprve připomíná chřipku, později ale začne nakažený trpět bolestmi hlavy, závratěmi, horečkou a zvracením. „Takto proběhnuté onemocnění může zanechat trvalé následky v podobě různých neurologických deficitů, svalových obrn či chronických bolestí hlavy,“ uvedl vedoucí oblastního Zdravotnického zařízení v Hradci Králové Jiří Zetocha.

Počty nákaz klíšťovou encefalitidou
rok1.-24. týden
201036
201173
201255
201339
201432
201521
201667
201744
201872
201978
zdroj EpiDat/ISIN

Proti nemoci existuje účinná prevence v podobě očkování. Základní očkování zahrnuje tři dávky vakcíny, poté je potřeba podávat další dávky po třech až pěti letech. Podle odborníků ale mnozí nepřijdou na přeočkování. „Už na první přeočkování dorazí pouze čtvrtina naočkovaných. Tři až pět let je relativně dlouhá doba, lidé na přeočkování zapomenou. Někdo ani neví, že je přeočkování nutné," řekl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Rastislav Maďar. Při novém zahájení očkování je třeba znovu aplikovat tři dávky.

Ilustrační snímek

Klíště

FOTO: Petr Horník, Právo

V České republice je také očkována jen malá část obyvatel. „Proočkovanost české populace je nedostatečná, pohybuje se kolem dvaceti procent. V sousedním Rakousku, kde se před zahájením očkování proti klíšťové encefalitidě nemocnost pohybovala na podobných hodnotách jako v České republice, dosahuje proočkovanost téměř 90 procent. Výskyt onemocnění se zde tak výrazně snížil,“ sdělila Košťálová.

Do střední Evropy se šíří nový druh klíštěte, varují němečtí odborníci

Boreliózou se pak v loňském roce nakazilo skoro čtyři a půl tisíce lidí, což je téměř o tisíc více než v roce 2017. Onemocnění se pozná hlavně podle červené skvrny v místě, kde bylo klíště přisáté. U části postižených se nemoc ale může vyvinout až do zánětu kloubů, šlach, kožních problémů. Poškodit může i nervovou soustavu či srdce. Nejdůležitější je tak včasná léčba.

Důležité je nepanikařit

Klíšťata se vyskytují převážně v listnatých a smíšených lesech. „Objevit se mohou také na okrajích měst či v městské zástavbě. Obecně tedy ale tam, kde jsou parky a zeleň,“ uvedla primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí v nemocnici Na Bulovce Hana Roháčová.

Odborníci varují hlavně před volným vstupem do listnatých a smíšených lesů a pohybem mimo zpevněné lesní cesty. Pokud už do lesa člověk vstoupí, radí mu použít oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi. „Také se doporučuje na ohrožená místa aplikovat repelent. Po příchodu z procházky je dobré se venku oklepat a prohlédnout,“ uvedl Zetocha.

Ehrlichióza, babezióza. Klíšťata nepřenášejí jen encefalitidu a boreliózu

Pokud už klíště člověk chytí, nesmí panikařit. Důležité je totiž dodržet správný postup při jeho odstranění. Podle ministerstva zdravotnictví se má klíště vytáhnout pinzetou či speciálními kleštičkami. „Klíště uchopte co nejblíže kůži a kývavými pohyby nebo otáčením ho pomalu vyviklejte. Na směru otáčení nezáleží,“ informuje ministerstvo. Po vyjmutí klíštěte je nutné ránu ihned vydesinfikovat, a to přípravkem s obsahem jodu.