Nyní by se ale tato praxe mohla změnit a děti, které budou po ukončení ústavní či náhradní rodinné péče studovat, by mohly dostávat peníze po celou dobu studia.

Náměstkyně pro sociální politiku na MPSV Jana Hanzlíková minulý týden představila návrh, o kterém už její resort jednal s ministerstvem školství, v rámci změn novely o sociálněprávní ochraně dětí.

Finančně by se tak mohly zabezpečit děti, které studujíJana Hanzlíková, MPSV

„Pracovní verze je zatím taková, že by děti mohly dostávat patnáct tisíc měsíčně, a to po dobu nezaopatřenosti. Finančně by se tak mohly zabezpečit děti, které studují,“ řekla Hanzlíková. Dávku by vyplácely úřady práce.

V náhradní péči je celkově až 20 tisíc dětí: přes osm tisíc dětí je momentálně v ústavech a zhruba jedenáct tisíc dětí v dlouhodobé pěstounské péči. Jen část z nich pokračuje ve studiu na střední či vysoké škole. Zavedení nového příspěvku pro mladé po odchodu z dětského domova či od pěstounů, aby mohli dostudovat, by podle zvoleného řešení mohlo ročně stát od 140 milionů do půl miliardy Kč.

ČTĚTE TAKÉ
Soudní škatulata s tříletým děvčátkem uťal až Ústavní soud

Druhou variantou, kterou resorty zvažují, je napevno sjednotit jednorázový příspěvek na 25 tisíc korun – jeho dnešní výše totiž záleží na libovůli ředitelů ústavů.

Snížil by se počet mladých bezdomovců

Michal Ďorď z vládního výboru pro práva dítěte a předseda spolku Vteřina poté, sdružujícího lidi, kteří prošli ústavní péčí, by návrh uvítal. „Určitě to smysl má. Kdyby tato podpora byla provázaná s podporou sociálních pracovníků, dokážu si představit, že by se snížila míra bezdomovectví mezi mladými lidmi, co opouštějí ústavy,“ řekl Právu Ďorď.

MPSV rovněž v rámci připravované změny zákona zvažuje také zvýšit dotace doprovodným organizacím, které se starají o pěstouny. Ty momentálně pobírají 48 tisíc korun ročně na rodinu.

Podle Hanzlíkové by se tato částka mohla zvednout na 60 tisíc, s tím však nesouhlasili někteří poslanci. Jana PastuchováANO upozornila, že tyto peníze nejdou přímo dětem, ale doprovodné organizace z nich platí například pronájem budov a zařízení.

„Nemám nic proti tomu, aby se přidalo pěstounům, ale když slyším, co některé doprovodné organizace dělají či nedělají, tak bych se naopak přiklonila k návrhu na snížení,“ poznamenala. Seškrtat příspěvky doprovodným organizacím už dříve neúspěšně navrhovala bývalá poslankyně TOP 09 a dnešní nezávislá senátorka Jitka Chalánková.

„Z těchto peněz se nehradí jen budovy, ale i služby, například terapie. Dětí se to dotýká nepřímo. Jakékoliv omezení by mohlo znamenat negativní dopady na děti v pěstounské péči,“ upozornila ale Hanzlíková.

Klokánkům víc

Navrhované změny by se mohly dotknout i přechodných pěstounů, kterým by se mohla zvýšit odměna (navýšení pro dlouhodobé pěstouny Sněmovna schválila už v uplynulém období), a příbuzenských pěstounů, kde se naopak mluví o snížení dávek.

MPSV bude i letos dotovat klokánky a další pobytová zařízení pro okamžitou pomoc dětem – dodatečně jim pošle ze svého rozpočtu 25 milionů. V návrhu novely se počítá i se zvýšením státního příspěvku na pobyt dítěte z nynějších 22 800 korun měsíčně na 28 tisíc.

V Česku funguje šest desítek dětských azylových domů včetně klokánků. Jejich provozovatelé si na systém financování a nedostatek peněz dlouhodobě stěžují a pravidelně žádají o další částky.