Třicetidenní lhůta pro podávání připomínek v rámci mezistátního posuzování vlivů těžby na životní prostředí vypršela koncem prvního červnového týdne. Lidé své připomínky posílali samostatně nebo prostřednictvím nevládních organizací. Polská strana se nyní bude muset výhradami zabývat.

Jen prostřednictvím webového formuláře organizace Greenpeace se k polské těžbě vyjádřilo 4933 lidí. „A víme o dalších, především z Hrádecka a Frýdlantska, kteří své námitky poslali sami přímo na ministerstvo životního prostředí poštou,“ řekla Nikol Krejčová z české pobočky organizace.

Lépe vyhodnocen musí být i výsledný vliv na lesnictví a zemědělství, lesní a vodní biotopyJiří Löffelmann, radní kraje

Polský důl Turów má povolení těžit uhlí pouze do 30. dubna roku 2020. Pro vydání nového povolení je nutné ukončit všechny povolovací procesy s kladným stanoviskem, což se zatím nestalo.

Na české straně proti těžbě protestovaly i samosprávy. Například Liberecký kraj poslal připomínku, v níž požaduje provedení takzvané post-projektové analýzy (PPA), která by měla zmapovat reálný škodlivý vliv těžby přesahující státní hranice.

Polský hnědouhelný důl Turów

Polský hnědouhelný důl Turów.

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

„Analýza by měla stanovit základní ukazatele, například ovlivnění kvality a množství podzemních a povrchových vod, kvality ovzduší, hlukové zátěže nebo chráněných území. Lépe vyhodnocen musí být i výsledný vliv na lesnictví a zemědělství, stejně jako vliv na lesní a vodní biotopy,“ upřesnil krajský požadavek radní pro životní prostředí Jiří Löffelmann (SLK).

Polská strana už dříve avizovala, že pro řadu tvrzení z české strany bude požadovat expertní studie, které doloží, že se skutečně jedná o negativní vliv polského dolu.

Polský důl děsí Čechy v pohraničí, bojí se o vodu

„Pak budeme moci jednat o výsledcích a výstupech a věřím, že se najde řešení i pro případné kompenzace,“ řekla při návštěvě v Liberci polská velvyslankyně Grazyna Bernatowiczová. Více jasno by do celého sporu měly vnést takzvané mezistátní konzultace, na nichž by české ministerstvo životního prostředí mělo s polskou stranu výhrady k těžbě rozebrat.

Samosprávy a nevládní organizace také požadují, aby se uskutečnilo veřejné projednávání záměru v Polsku za účasti investora, polské společnosti PGE, která důl Turów provozuje. „Chceme, aby měli lidé možnost se k záměru vyjádřit i napřímo,“ upřesnila Nikol Krejčová.