Dříve se o osvětlení ulic, parků, památek i o veřejné hodiny staral externí dodavatel, společnost Eltodo. Město se pak rozhodlo pro vlastní správu. „Nepříliš šťastným postupem obou stran skončilo převzetí osvětlení ve složitých soudních sporech. Osvětlení bylo dlouho ve vzduchoprázdnu,“ řekl Jílek.

Město a Eltodo vedly právní bitvu a stav osvětlení se zhoršoval. Před rokem se tak měsíční počet větších závad pohyboval kolem tisíce a oprava často trvala dlouho. Dnes se za měsíc vyskytne mezi 200 a 400 větších závad, odstraněny bývají do pěti dnů. Nefunguje tak v průměru 1,5 % z 135 tisíc světel, přičemž město za únosnou hranici považuje 2,5 %.

Správa města podle Chabra umožňuje Praze myslet ekologicky. Elektřina pro lampy by tak v budoucnu mohla pocházet jen z obnovitelných zdrojů energie. „V rámci snižování světelného smogu a zvyšování úspor se zabýváme myšlenkou, zda by některé objekty nemohly být nasvíceny jen část noci,“ uvedl Chabr.

Nabízí se také možnost využít sloupy veřejného osvětlení pro chytré technologie a pro nabíjení elektromobilů. ThmP také řeší barvu a chromatičnost světla. Uvažuje o změnách v nasvícení některých parků. Například do Chotkových sadů, Židovských pecí a Riegrových sadů by lampy mohly svítit jen slabě, rozzářily by se, jakmile by vstoupil člověk.

ThmP má nyní 130 zaměstnanců, na konci roku by jich mělo být 160. „Na podzim převezmeme odpovědnost za městský kamerový systém, který dnes čítá pět tisíc kamer,“ upozornil Jílek.