Z hlediska práva je situace jasná. Podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je občan povinen písemně ohlásit plátci dávky do 8 dnů skutečnosti mající vliv na výplatu dávky. Mezi ně patří i opětovný sňatek, jehož uzavřením zaniká nárok na pozůstalostní důchod.

Z hlediska občana, který již řadu let poslouchá o digitalizaci státní správy, zjednodušení byrokracie a dalších líbivých záměrech, je zarážející, že stát není s to předat si v rámci svého aparátu informaci o opětovném sňatku, který implikuje automatické zastavení vyplácení pozůstalostního důchodu.

Co není v základních registrech, to si úřady nepředají

Ministerstvo vnitra coby správce provozu základních registrů připomíná, že do roku 2012, než byly registry spuštěny, „stoprocentně platilo, že občan musel úřadům sdělovat veškeré podstatné informace a změny“.

Senior ze Šumperska se znovu oženil, vdovský důchod ale vybíral dál

To sice již nyní neplatí, ale jak ukazuje popisovaný případ, úřady si některé informace přesto nepředají, neboť „rodinný stav není tzv. referenčním údajem vedeným v Registru obyvatel“, osvětlila mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Navíc Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je sice připojen k Informačnímu systému základních registrů, ale systém důchodového pojištění založený na evidenci důchodů nikoliv.

„Systém důchodového pojištění je samostatný subsystém, který není možné provázat se Základními registry,“ popsala mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Andrea Vašáková.

Naznačila, že to bude běh na dlouhou trať. „Řešením stávající situace je vývoj nového informačního systému důchodových agend. Ten je ale teprve ve fázi diskuzí a nebude implementován dříve než za pět let,“ nastínila Vašáková.

Běh na dlouhou trať

Ministerstvo vnitra si podle mluvčí Malé uvědomuje neudržitelnost stávajícího stavu, „kdy je nutné získat zákonné oprávnění jak pro agendu, která informace poskytuje, i pro agendu, která je získává“, a podle jejích slov ”pracuje na zjednodušení.”

Změnu by měl přinést zákon o právu na digitální službu, který má zajistit, aby lidé mohli komunikovat s úřady státu pouze elektronicky. Vláda na jeho základě musí do 12 měsíců ode dne účinnosti zveřejnit katalog agend, kterých se bude týkat, a do čtyř let je uvést k životu. Což je oněch „nejméně pět let”, o nichž mluvila Vašáková. Změnit se budou muset i desítky prováděcích zákonů.

Norma je nyní ve Sněmovně a v jednom z paragrafů mimo jiné výslovně uvádí, že „orgán veřejné moci nevyžaduje údaje, které jsou mu dostupné v propojeném datovém fondu orgánů veřejné moci na základě právního předpisu nebo na základě souhlasu uživatele služby”.

Občané by tak již nemuseli úřadům opakovaně sdělovat informace, které již od nich stát má, ale doposud není schopen je použít či interpretovat.