Příkaz jasně říká, že míru ovlivnění řidiče drogou stačí prokazovat toxikologickým vyšetřením, a nikoliv znaleckými posudky psychiatrů tak, jak to vyžaduje Nejvyšší soud.

„Jde o sjednocující stanovisko s ohledem na velmi roztříštěnou praxi státních zástupců a soudů při posuzování míry ovlivnění návykovou látkou při řízení motorových vozidel,“ vysvětlil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) v Brně Petr Malý.

Ovlivnění řidiče drogou stačí prokázat vyšetřením, a nikoliv posudky

Zatímco totiž u alkoholu je hranice mezi přestupkem a trestným činem jedno promile, u drog žádná taková hodnota stanovena doposud nebyla.

Přičemž Nejvyšší soud trvá na tom, aby míru ovlivnění drogou u řidiče zkoumali psychiatři, a až na základě jejich posudku je pak možné rozhodnout o trestní odpovědnosti.

Jasný limit

Zemanův pokyn stanovuje limitní hodnoty u nejčastěji zneužívaných drog, jako je marihuana, pervitin, kokain, extáze či morfin. „Při jejich dosažení je organismus každého člověka natolik ovlivněn, že není schopen bezpečně řídit motorové vozidlo,“ vysvětlil Malý. Data podle něj vzešla ze spolupráce se špičkovými toxikologickými pracovišti.

„Uvedené limity jsou natolik vysoké, že není možné, aby byl řidič s takovými naměřenými hodnotami schopen zcela adekvátně reagovat na situace vznikající v silničním provozu a koordinovat své chování,“ stojí v pokynu NSZ, který má Právo k dispozici.

Hodnota látky v krevním vzorku nanogram/litr
marihuana10
pervitin150
extáze150
kokain150
morfin200

V jeho textu se dále uvádí, že při dosažení či překročení uvedených hodnot není žádný řidič schopen zcela bezpečně řídit a s jistotou ovládat motorové vozidlo.

„Není proto nutné provádět znalecké psychiatrické zkoumání ohledně míry ovlivnění řidiče drogou, postačující pro trestní řízení budou pouze výsledky toxikologických analýz,“ argumentuje Zeman s tím, že vydání pokynu by mělo přispět hlavně ke zvýšení efektivnosti, rychlosti a v neposlední řadě i hospodárnosti trestního řízení.

Mluvčí NSZ ještě upozornil na to, že stav vylučující způsobilost řídit je možné dovodit i u nižších hodnot, než které stanovují limity v pokynu. „Tento stav je však už přísně individuální a je třeba s ohledem na konkrétní podmínky takový stav prokazovat dalšími důkazními prostředky,“ uzavřel Malý.

Proti judikatuře Nejvyššího soudu ohledně prokazování míry ovlivnění řidiče drogami znaleckými posudky se už před časem ohradili sami psychiatři. Podle primáře bohnické psychiatrické léčebny Jiřího Švarce je v podstatě nemožné zpětně určit, jak byl řidič drogou ovlivněn.

„To bychom toho člověka museli ovlivnit stejným množstvím stejné drogy a pozorovat, co dělá. Ale to samozřejmě nejde. Znalci tedy nezbyde než nějak obecně popsat svůj názor na věc a soud je často spokojen, protože tam má znalecké razítko na posudku,“ prohlásil Švarc.