Živnostníci proto prostřednictvím své asociace tlačí na to, aby stát posílil význam cechů, jako to bylo dříve, a s takovými šejdíři zatočil.

„Nedávno jsme dostali na stůl případ majitelky činžovního domu z Čech, která si objednala lakýrníky na opravu oken. Vzali si zálohu několik desítek tisíc, odvezli vnitřní okna do údajné dílny a zem se po nich slehla,“ vylíčil Právu JUDr. Zdeněk Tomíček, pověřený vedením Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP). Majitelka přišla o peníze i o okna.

Jsou to tisíce případů

Není to zdaleka ojedinělý případ. Jsou jich celkově tisíce, jen se o tom nemluví vcelku. Když už policie podrazáky chytí, ze stíhání za trestný čin podvodu vyklouznou obezličkou, že nejsou ze zákona povinni zálohu použít na danou akci. Navíc tvrdí, že dílo započali, třeba tím, že rozbili koupelnu. Vymlouvají se, že jim jen nevyšlo podnikání.

Většinou oficiálně nic nevlastní, mají i exekuce, z nichž některé budí podezření, že jsou účelové (fiktivní dluhy od kamarádů), aby na ně nikdo nemohl.

Takto před pár lety doslova řádil na Kutnohorsku jistý Václav K. Obral s kumpánem desítky lidí o statisíce korun stejnou metodou, kdy jim rozbili většinou právě koupelny nebo i celý byt k rekonstrukci. Obviněni nikdy nebyli. Závěr zněl, že jde o obchodně-spotřebitelský spor, kdy není prokázán trestný čin podvodu čili úmysl dílo nedokončit.

A právě proto, že policie bývá často v roli jen toho, kdo sepisuje škody, by podle Tomíčka bylo prokázání se členstvím v cechu pro zákazníka ukazatelem kvality a solidnosti.

„Diskutabilní je i činnost hodinových manželů. Je jistě v pořádku, když někdo někomu pomůže zavěsit obraz nebo přidělat poličku. Na druhou stranu opravovat zásuvku či trubky by měli opravdu jen odborníci s danou kvalifikací, a ne kdekdo,“ poznamenal Tomíček.

Řemeslníků se nedostává

Zákazníci si ale podle něj kvalifikaci často neověřují. „Většině lidem postačí ujištění: Ano, to děláme, ano, to umíme, to není problém,“ dodal.

Podle Tomíčka se také velmi často s létem objevují podvodníci, kteří seniorům na zahrádkách a v chatkách nabízejí lakýrnické práce. Vybaveni štětcem a plechovkou barvy začnou pracovat, pak si vezmou zálohu pět tisíc korun na materiál s tím, že si na místě nechají nářadí a zajedou si dokoupit zbytek, a už je nikdo nikdy neuvidí.

Paní z Českého Krumlova si zase objednala všeuměla z hospody, který jí poničil interiér, stropy a neodborně vymaloval. A částka, kterou zinkasoval, byla o polovinu větší než ta, za kterou to následně napravoval člen odborné firmy z cechu malířů.

Podle stavbařů z terénu se to ale asociaci hezky mluví, že by si lidé měli ověřovat odbornost, když je dnes problém nějakého řemeslníka vůbec sehnat. Všude zní, že nejsou lidé, kteří by dělali rukama, a šikovní k tomu.

„Je patrný obrovský nárůst poptávky po řemeslnících, převažuje nad nabídkou,“ potvrdil Martin Ekrt z portálu Nejřemeslníci.cz, který sdružuje na 30 tisíc řemeslníků. Cena za stavební práce se tak podle něho v průměru zvýšila za pouhé tři roky o bezmála třetinu.