Záměr přestat hradit z pojištění příspěvek na brýle se setkal s velkou nevolí. Ostře jej odsoudila především KSČM, ale také některá nevládní sdružení. Čekal jste takovou reakci?

Nečekal. Zákon se projednával rok, mluvily k tomu odborné komise, měli jsme několik sezení s pacientskými organizacemi, všichni opakovaně jednali. V Poslanecké sněmovně bylo mnoho jednání, zákon byl v připomínkovém řízení a za celou dobu k němu nebyla jediná negativní připomínka, nikdo to téma nezvedl. Všichni pro zákon hlasovali a teď se najednou otevírá. Mně to přijde jako politická hra. Nechápu, jak je možné, že někdo pro něco hlasuje a teď říká, že je to špatně.

Se Svazem pacientů jste nejednali?

Nejsem si úplně jistý, koho vlastně Svaz pacientů zastupuje. My jsme zákon projednávali s Pacientskou radou a s Národní radou osob se zdravotním postižením, jejíž předseda Václav Krása to rovněž podpořil. To jsou pro mě relevantní organizace, které chápou, že 150 korun za tři roky není velký přínos, a naopak je tu řada pacientů, kteří si zdravotnické prostředky, často v desetitisícových částkách, hradí sami. A jedná se o velmi těžce nemocné pacienty.
Debata o tom, že zvyšujeme spoluúčast, je naprosto mylná. To, že doposud byl hrazen pouze elektrický invalidní vozík a nikoliv mechanický na doma, asi nikomu nevadilo. Nikdy se tím nikdo nezabýval a teď se řeší 150 korun na brýle? Přijde mi to pokrytecké.

Přesto jsou ale kolem brýlí politické tlaky. Je možné, že se zákon nakonec změní v jejich prospěch?

V konečném důsledku o tom rozhodují zákonodárci. Pokud někdo navrhne novelu zákona, povede se o tom debata. Jak říkám, je zvláštní, že na konci uplynulého roku nikdo nic nenamítal a nyní před volbami je to téma. Samozřejmě se to do budoucna změnit může, otázka je, jak chceme prostředky, které jsou omezené, investovat, aby to mělo smysl.