V síti finančních úředníků uvízla zatím jediná rybka: podnikatel, kterému se nepodařilo prokázat původ svého majetku v hodnotě 1,8 milionu korun, a byla mu proto doměřena daň a dvacetiprocentní penále. Platit začal v prosinci 2016. Jak Právu sdělilo Generální finanční ředitelství (GFŘ), do konce letošního března jeho pracovníci prověřovali celkem 1970 případů. Na zhruba polovinu narazili sami, zbytek byl od jiných orgánů státní správy, od lidí nebo z médií.

Finanční správa si posvítila na 290 případů, u kterých měla pochybnosti, zda příjmy poplatníka, které oznámil správci daně, odpovídají růstu jeho jmění. Ve 189 případech prověrka pochybení neprokázala.

Je vidět, že ten zákon je fiaskoPetr Gazdík

Zákon totiž dává možnost kontroly jen deset let zpátky. V následujících měsících mohou být odhaleni další hříšníci. Finanční úřady dál prověřují 55 případů, kde mají podezření, že rozdíl mezi zveřejněnými příjmy a zjištěným nárůstem jmění dotyčného poplatníka je vyšší než pět milionů. To je hranice, u které může správce daně vyzvat poplatníka, aby prokázal původ svých příjmů.

Správci daně již vyzvali 33 poplatníků, aby prokázali, odkud plynuly jejich příjmy, které podle úředníků neodpovídají růstu jejich majetku. Ve čtyřech případech si vyžádali doplnění údajů.

„Za aktuálně sledovaná období ve třinácti případech daňový subjekt po výzvě odstranil pochybnosti správce daně a řízení byla ukončena,“ sdělilo finanční ředitelství Právu.

Zbývajících 46 poplatníků, u kterých je rozdíl nižší než pět milionů, bylo předáno k další kontrole příslušným finančním úřadům.

Zeman doufá

„Doufám, že dojde ke zvýšení počtu prokázaných případů,“ reagoval prezident Miloš Zeman prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka na dotaz Práva, jak hodnotí dosavadní výsledky prověrek podle zákona.

Pro Zemana bylo prokazování původu majetku včetně konfiskace toho neoprávněně získaného vlajkovou lodí. O zákon, který by to umožnil, se zasazoval osmnáct let – jako premiér i posléze jako prezident. Když ho obhajoval ve Sněmovně rok před jeho schválením, přimlouval se za to, aby zákon mohl postihovat také podvody provedené v minulosti. Aby neplatil princip: „Co sis nakradl, to je tvoje, ale dál už nekraď,“ řekl tehdy.

Zákon dává možnost kontroly jen deset let zpátky

Spojencem mu byl tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO). Ten po schválení zákona prohlásil: „Jsem rád, že časy zázračného bohatnutí na úkor státu a daňových poplatníků jsou konečně za námi.“ Zákon od samého počátku odmítala opozice, podle které dělá z podnikatelů sprosté podezřelé.

„Je vidět, že ten zákon je fiasko. Ti, co populisticky vykřikovali, že všechny velké ryby, které si v divokých 90. letech nakradly a budou tímto zákonem zdaněny, by se měli stydět a omluvit se národu, že ho mystifi kovali,“ komentoval výsledky finanční správy Petr Gazdík (STAN). Je přesvědčen, že dávají za pravdu spíše kritikům zákona.

Podle generální ředitelky GFŘ Tatjany Richterové je ale zákon důležitým nástrojem pro prevenci daňových úniků. „Jeho cílem je efektivní odhalení zatajených či nezdaněných příjmů poplatníka a jejich následné zdanění, neboť jím bude správci daně umožněno u vytipovaných fyzických osob přezkoumat rozdíl mezi výší vykazovaných příjmů a reálnou výší jejich majetku,“ sdělila Právu.

Jak zdůraznila, jde o velmi složitá řízení. Podle ní není snadné vyhledat a prověřit deklarované příjmy a porovnat je, zda odpovídají růstu jmění toho dotyčného, spotřeby či jiných vydání.

„Samotné řízení o prokázání příjmů a stanovení daně z příjmů jsou náročná nejen co do způsobu stanovení daně, ale i délky prověřování. Nemůžeme tudíž očekávat v poměrně krátkém časovém horizontu rychlé výsledky,“ dodala Richterová.

Norma platí tři roky
Zákon o prokazování původu majetku platí od prosince 2016.
Všechny fyzické i právnické osoby, jejichž majetek neodpovídá příjmům o více než pět milionů korun, může finanční správa vyzvat, ať původ majetku prokážou. Pokud se to nepodaří, úřady mohou nepřiznaný příjem dodatečně zdanit.
Jde-li o částku nižší než dva miliony korun, určí se penále ve výši 20 procent.
Když doplacená daň přesáhne dva miliony, jde o penále 50procentní.
Informace o poplatnících mohou úředníci zjistit třeba z katastru nemovitostí, vlastní prací v terénu nebo z podnětu médií či veřejnosti.