Ostatní tajné služby mají obavy, že jim vojenští zpravodajci polezou do zelí a nebudou pod dostatečnou kontrolou. Civilní kontrarozvědka (BIS) i rozvědka (ÚZSI) mají s návrhem zákona řadu problémů a v připomínkovém řízení předlohu vojenských špionů rozcupovaly. Vojenští zpravodajci doufají, že se jim podaří všechny výhrady rozptýlit a některé připomínky zapracovat.

Připomínkové řízení by mělo skončit v květnu a poté by měla zákon projednat vláda a také parlament. Sněmovna už o kybernetickém zákonu jednou jednala, ale předloha nakonec spadla pod stůl. Bezpečnostní informační služba (BIS) kritizuje hlavně to, že ze zákona není vůbec jasné, co vojenští špioni mohou na internetu sledovat, jakým způsobem a jaké mají nástroje pro případný protiútok.

Dopady návrhu na ostatní zpravodajské služby jsou bezprostřední a závažnéz připomínek ÚZSI

„To, že takovéto vymezení (co je napadení v kyberprostoru a obrana proti němu) v návrhu obsaženo není, má za následek, že sám předmět úpravy není zcela srozumitelný a může kolidovat s působností dalších zpravodajských služeb, zejména Bezpečnostní informační služby, jakož i dalších státních orgánů,“ píší agenti BIS ve svých připomínkách.

Podle civilní kontrarozvědky vojenští zpravodajci podle návrhu nedostanou pravomoci pouze pro kybernetickou obranu. „Ale budou moci zasahovat i do obecné kybernetické bezpečnosti, a to podstatně, zejména celoplošným monitorováním provozu, přičemž obsah tohoto monitorování není vymezen,“ dodává BIS.

Nechtějí se dělit, stěžuje si ÚZSI

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) ve svých připomínkách píše, že má řadu zásadních výhrad. Tyto výhrady vojenským zpravodajcům sděluje v utajované zprávě. Veřejně kritizuje, že ačkoli vojenské zpravodajství tvrdí opak, tak novela jim zkomplikuje práci. „Podle našeho přesvědčení jsou dopady návrhu na ostatní zpravodajské služby ČR bezprostřední a závažné,“ píše rozvědka.

Dále si ÚZSI stěžuje na to, že se vojenští zpravodajci nechtějí o své poznatky, které při sledování internetu zjistí, dělit. „Požadujeme proto, aby byl návrh doplněn tak, že ÚZSI bude v rozsahu své působnosti zařazen mezi oprávněné příjemce informací získaných Vojenským zpravodajstvím,“ navrhuje úřad.

Návrh má podle rozvědčíků z ÚZSI velkou slabinu, že vojenští zpravodajci nebudou při monitorování kyberprostoru dostatečně kontrolováni.

„Jsme přesvědčeni, že kontrole, a to zejména kontrole nezávislé na moci výkonné, musí podléhat jak ‚aktivní činnost‘, respektive ‚aktivní zásahy‘ Vojenského zpravodajství, tak monitorování kybernetického prostoru,“ tvrdí úřad.

Právníci: Ohrožení listovního tajemství

Vojenské zpravodajství dostalo už před třemi lety od vlády úkol na vybudování Národního centra kybernetických operací (NCKO), 300 milionů korun do začátku a hned začalo také najímat odborníky.

Podle Kamila Tichého, zástupce ředitele NCKO, řadu připomínek do zákona už zapracovali. „V rámci připomínkového řízení doufáme, že se některé nejasnosti vysvětlí, neboť záměrem legislativních změn není narušit rovnováhu rozdělených působností zpravodajských služeb, ale vybudování funkčního systému kybernetické obrany,“ řekl Právu Tichý.

Dodal, že chtějí ještě na základě připomínek posílit parlamentní kontrolu např. tím, že poslanci z komise pro kontrolu vojenského zpravodajství budou mít přístup k auditním záznamům, v kterých si budou moci zkontrolovat, co a jak zpravodajci sledovali.

Kritiků kybernetického zákona je další řada. Např. piráti nebo Česká advokátní komora mají obavy z toho, že sondy, které chtějí zpravodajci umístit do internetových sítí, budou moci sledovat i obsah zpráv a že nikdo nebude moci zaručit, že této možnosti zpravodajci nezneužijí.

„Operátoři již nebudou schopni zaručit plnou důvěrnost komunikace zákazníků. Ústavně garantovaná ochrana listovního tajemství tak bude jednoznačně porušena,“ napsala ve svých připomínkách komora.

Podle Tichého se snaží i těmto obavám vyjít vstříc a jasně definovat, jakým způsobem budou internet sledovat. „Můžu potvrdit jednoznačný vývoj směrem k vyjasnění pravidel monitoringu, aby bylo zřejmé, že se jedná o cílenou a pasivní činnost, kterou není možné důvěrnost dat narušit,“ dodal Tichý.