Ministerstvo pak zcela ignoruje vznikající evropskou směrnici o reprezentativních žalobách, která je jasným a jednoduchým řešením ochrany i bez výše zmíněných rizik zneužití, tvrdí unie ve stanovisku, které v rámci připomínek zaslala ministerstvu spravedlnosti.

„Reprezentativní žaloby jsou přitom bezpečnějším a užitečnějším nástrojem ochrany veřejného zájmu a jsou bližší současnému českému právnímu řádu. Návrh je přesto nezavádí, byť předkladatel tvrdí opak,“ potvrdil Právu výkonný ředitel UZS ČR Vít Jásek. Podle něj by v případě přijetí evropské směrnice bylo třeba český zákon zásadně novelizovat, respektive spíše připravit zcela nový.

Byznys pro správce?

Návrh zákona dělá podle UZS ČR z hromadných žalob byznys pro správce skupiny. „Ti by podávali žaloby, aby dosáhli 20- až 30procentního podílu na přisouzené částce v případě vítězství ve sporu. Lze předpokládat, že by v případě přijetí zákona došlo ke vzniku celého podnikatelského odvětví zaměřeného na získávání výdělku v těchto řízeních,“ uvedl Jásek.

Americká praxe tzv. class action žalob podle něj ukazuje, že podíl na zisku patří mezi klíčové motivační faktory vedoucí ke zneužití řízení. Motivem podávání pak není reálná šance na úspěch z právního pohledu, ale z důvodů, kdy žalovaný raději přistoupí na smír. „Ten je pro něj sice krajně nevýhodný, ale může být spojen s menšími ztrátami než hrozící medializace fakticky neopodstatněného sporu. Hrozí tak vydírání firem a ohrožení férové hospodářské soutěže,“ vysvětlil.

Institut správce skupiny by měl být komerčním subjektům z návrhu zákona zcela odebrán. Podávat žalobu by podle unie měli ti, do jejichž práva bylo zasaženo, tedy spotřebitelé anebo renomované subjekty, které je neziskově reprezentují, tedy renomované neziskové spolky, spotřebitelské organizace a orgány veřejné moci (například ombudsman).

Vnucování právní ochrany

Hromadné řízení může být podle návrhu zákona vedeno jako přihlašovací (opt-in), nebo odhlašovací (opt-out). „Odhlašovací řízení je pak v rozporu s principem, že ochrana se v právním státu nabízí, ale nevnucuje. Členem skupiny se totiž stává každý, aniž o to projevil jakýkoliv zájem,“ upozornil Jásek.

Nevystoupí-li z řízení, bude i pro něj jeho výsledek závazný, včetně toho, že se jeho případná pohledávka sníží o dvacet až třicet procent připadajících na odměnu správce skupiny. Pravidla odhlašovacího řízení navíc představují výrazný zásah do soukromí spotřebitelů.

„Pokud správce skupiny podá odhlašovací žalobu, má být zveřejněna totožnost odhlášených spotřebitelů. Kromě totožnosti tak bude veřejně dostupná informace i o citlivých údajích typu jaké služby a u jakého poskytovatele spotřebitelé využívali,“ vysvětlil.

Podle UZS ČR nedostatky systému opt-out vedou k jedinému možnému závěru: hromadné odhlašovací řízení z návrhu zákona zcela vypustit nebo omezit jen na výjimečné případy.

Americký model do českého prostředí

Právní expert Ústavu státu a práva Akademie věd ČR Bohumil Havel se domnívá, že předložený návrh přenáší americký model hromadných žalob do zcela odlišného prostředí českého práva. Návrh nereflektuje vznikající evropskou směrnici a prakticky nesleduje ochranu spotřebitelů či jiný veřejný zájem. Princip odhlašovacího řízení je v českém právním kontextu v rozporu s ústavní ochranou práv účastníků řízení.

„V rámci jedné žaloby by probíhala navíc celá řada dílčích řízení zabývajících se odhlašováním účastníků, rozsahem skupiny či možným vstupem dalších osob. To řízení zásadně zkomplikuje či na určitý čas úplně zablokuje,“ vysvětlil Právu Havel.

Na to, že hromadná žaloba se snadno může stát i prostředkem neférového konkurenčního boje, a na další problémy v návrhu nového zákona upozornil před nedávnem v Právu i právník Jaromír Císař z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný. „V podmínkách českého procesního práva považuji za lepší režim opt-in. A to proto, že více respektuje tradice evropského kontinentálního typu právní kultury, do které po staletí patříme,“ řekl.