Maximální platba by podle současných měřítek mohla činit 4450 korun. Nyní rodiče dají při celotýdenní péči i třeba deset tisíc měsíčně, protože se jim to s časnějším návratem do práce vyplatí. Zakladatelé skupin mohli čerpat podporu z eurofondů, ale ani to nezabránilo růstu cen. Dětské skupiny pomáhají zejména rodičům dětí do dvou let, které školky nemají za povinnost brát.

Návrh zákona má do budoucna zajistit spolufinancování dětských skupin ze státního rozpočtu.

ČTĚTE TAKÉ
Školku pro autistická dvojčata řeší soud, rodiče se neshodnou

A to tak, že ceny za pobyt by byly zastropovány na úrovni třetiny minimální mzdy. Pokud by se i nadále držela na 13 350 korunách, pak by cena dělala nejvýš zmíněných 4450 korun. Podporovat se mají i mikrojesle, které mají kapacitu do počtu čtyř dětí do čtyř let. Ty mohou fungovat i v domácím prostředí.

Podpoří 33 tisíc míst

Novela by dle prvotních odhadů měla podpořit až 33 tisíc míst v dětských skupinách a mikrojeslích s nákladem na státní rozpočet ve výši dvou miliard korun.

Podle statistik ministerstva bylo v březnu evidováno dohromady 916 dětských skupin a navštěvovalo je zhruba 15 tisíc dětí.

Před pěti lety přibylo 62 dětských skupin, o rok později 194, v roce 2017 se rozrostly o dalších 260 a loni o 385.

Nejvíc v Praze

Nicméně jejich rozmístění po republice je nerovnoměrné. V Praze, středních Čechách a v Jihomoravském kraji mají v dětských skupinách vždy kapacity pro více než dva tisíce dětí. Patří do čtveřice nejlidnatějších krajů, ale třeba v třetím nejpočetnějším Moravskoslezském kraji mají kapacitu jen pro 995 dětí.

ČTĚTE TAKÉ
Rodiče hledají netradiční výuku, nabídka ale není velká

„I když v Praze byly jesle na ústupu, tak se některé udržely a přetransformovaly se na dětské skupiny. Moravskoslezský kraj s tím byl vždycky na štíru. Ostrava jesle neměla žádné, tak se to tam vybudovávalo postupně. Teď už je na tom o něco líp, ale jde to ztuha,“ popsal Právu Jan Schneider z Asociace rané péče a výchovy a zastupitel v Praze 4.

Podle něj je hlavní potíž s financováním. Dětské skupiny jsou často závislé na čerpání z evropských fondů a už se nejednou stalo, že když provozovatel nepožádal o dotaci včas, peníze nedostal a zavřel krám.

Ve školkách ostrouhali

Celkově od roku 2015 bylo možné čerpat 3,75 miliardy korun na vybudování a provoz dětských skupin. Od ledna jsou na stejné účely připraveny výzvy v hodnotě 3,2 miliardy korun. A počítá se i s tím, že čas podání žádosti o dotaci by už neměl hrát roli.

Ale i tak vyjde pobyt v dětských skupinách draho, záleží však na zřizovateli. Tím může být zaměstnavatel, obec, nezisková organizace, vysoká škola nebo církev. Například podniky je podle Schneidera často poskytují svým zaměstnancům zdarma. Praha 4 za čtyři tisíce měsíčně, ale třeba v hlavním městě mnohdy vyjdou při celotýdenním pobytu i na deset tisíc, občas i víc.

Dětské skupiny se už nyní řídí podle zákonných pravidel. Ale původní záměr zatížil dětské skupiny zákonnými pravidly tak, že třeba z pouhé iniciativy sousedů, kteří by si chtěli vzájemně vypomoci s hlídáním, je založení dětské skupiny nad jejich síly.

Musí se zajistit dostatečné prostory, hygienické zázemí, ale i profesionální dohled, jako třeba chůva nebo zdravotní sestra. Pokud je dětská skupina určena pro více než 12 dětí, jsou pravidla ještě náročnější.

Většina rodičů batolat vyhledává služby mateřských škol. V minulém školním roce je navštěvovalo 58 400 dětí mladších tří let.

Pro mateřinky jsou ale batolata zátěž, protože pro ně musí mít vymezeny speciální prostory, hračky, mnohdy i zvlášť učitele. Školky však podle zákona mají primárně přijímat tříleté a starší, které mají už zapojovat do vzdělávacího procesu. I kvůli nechuti pedagogů byl zrušen zákon, který zajišťoval i dvouletým nárok na školku.