Filip v dopisech ostře kritizuje kontroly úřadu, které v dílně odhalily možné zneužívání evropských dotací. Osočuje úřad z toho, že jedná vůči Horáčkově firmě nezákonně a diskriminačně. V korespondenci dále píše, že kontrola podle něj byla účelová, s jedinou snahou poškodit dobré jméno Horáčkova podniku.

Na postup úřadu si Filip stěžoval jen půl roku předtím, než policie podnikatele obvinila a kvůli podezření z machinací se zdravotnickými zakázkami poslala do vazby. Spolu s ním je stíhána i zmíněná dílna.

ČTĚTE TAKÉ
Kdo nám přikryje záda? Horáčkova dílna je obviněna v kauze Bulovka

Jak Právo již v minulosti informovalo, finanční úřad na základě těchto kontrol vydal vůči dílně před pár měsíci zástavu v celkové výši 21 milionů korun. Filip však v minulosti médiím pouze „přiznal“, že se s Horáčkem setkal na dvou oficiálních schůzkách, při kterých podnikatel lobboval za své firmy v Kazachstánu a Vietnamu. Podle Filipa ale prý neuspěl.

Překvapený ředitel

Na dotaz Práva, zda se přimlouval za První chráněnou dílnu u finančního úřadu, Filip redaktorům nejprve odpověděl, že ne. Když mu redaktoři sdělili, že mají k dispozici dokumentaci, která skutek potvrzuje, reagoval, že se „pouze ptal“.

Jak ale vyplývá z korespondence, Filip se pouze „neptal“, ale postup úřadu, který ve firmě prováděl daňovou kontrolu, především negativně hodnotil. „Ano, a to nemůžu jako advokát?“ reagoval.

Lobbista Tomáš Horáček na jednání o vazbě.

Lobbista Tomáš Horáček na jednání o vazbě.

FOTO: Jan Menšík, Právo

Podle ředitele ústeckého finančního úřadu Jana Havlíčka měl sice Filip jako poslanec právo oslovit jej v souvislosti s tímto tématem, jeho jednání jej ale přesto překvapilo.

„Ze strany politika jsem se s tím (dotazy a zájem o konkrétní podnik – pozn. red.) setkal poprvé. Nicméně měl na to nárok a já jsem mu odpověděl. Překvapilo mě to. Můžeme samozřejmě licitovat o tom, jakou to bylo podáno formou, to je jedna věc,“ řekl Právu Havlíček.

Hned v úvodním dopise, ve kterém Filip hovoří o možném „šikanózním jednání“ ze strany finančního úřadu, Havlíčka například upozorňoval: „Vážený pane řediteli, doufám, že si uvědomujete, že společnost První chráněná dílna zaměstnává řádově stovky zaměstnanců, včetně vysokého počtu osob se zdravotním postižením (společnost je dle údajů úřadu zařazena do kategorie 50 až 99 zaměstnanců – pozn. red.) a ukončení její činnosti by mělo nepříznivý dopad na zaměstnanost v širším regionu.“

Kritický dopis na adresu ústeckého finančního úřadu zakončil větou: „Jsem si vědom, že k podrobnějšímu prověření postupu správce daně je příslušný kontrolní výbor Poslanecké sněmovny a Nejvyšší kontrolní úřad, věřím však, že obsah vaší odpovědi nevyvolá potřebu jejich zapojení.“

Přístroje za evropské peníze

Havlíček Filipovi poskytl shrnutí dosavadního průběhu kontroly, ze které dle nashromážděných důkazů úředníků mimo jiné vyplývalo, že Horáček nakoupil za evropské peníze žehlicí a prací linku, které ale ani nezapojil.

ČTĚTE TAKÉ
Horáček se zbavuje s pomocí advokátů svého majetku

Ředitel šéfovi komunistů tímto vysvětloval, proč má úřad podezření, že došlo k porušení rozpočtové kázně. Filip si však stál za tím, že úřad proti dílně „postupuje nezákonně a diskriminačně“ a že veškeré důkazy úředníci hodnotí v neprospěch Horáčkovy společnosti.

Podle Filipa finanční úřad prý „není odborníkem v oblasti prádelenství“, nemůže tudíž posoudit instalaci technologie nebo její konkrétní provoz.

„Lživá“ TI

Odvolával se přitom na posudek dílnou objednaného znalce, který sdělil, že stroje fungovaly. A to i přesto, že nepoužívání linek dle úřadu dokládala rovněž data mapující spotřebu energií.

Při své kritice úřadu se Filip „obul“ i do neziskové organizace Transparency International (TI), jež fungování dílny dlouhodobě kritizuje a na jejíž poznatky upozornil i Havlíček.

„Předkládáte o této společnosti pouze negativní, a to ke všemu zcela lživé informace, opírající se o výroky Transparency International, organizace, která je hojně využívána ke konkurenčnímu boji mezi obchodními společnostmi. I toto mne jen utvrzuje v přesvědčení, že je celá daňová kontrola vedená účelově a se záměrem společnost poškodit,“ psal Filip.

Ten si za svými výroky na adresu TI stojí. Na otázku, zda si myslí, že TI vypracovává své výstupy na zakázku, odpověděl: „To nevím, jestli na zakázku, ale já to tak hodnotím. Nesmím mít právní názor?“

Filip Havlíčka rovněž „upozorňoval“ na to, že případ již „osobně rozebíral“ s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). „Pan předseda Filip se mnou na vámi dotazované téma nemluvil,“ odpověděla však ministryně na otázku Práva.

Filip Havlíčka dále „varoval“, že se o postup jeho podřízených zajímají i jím konkrétně jmenovaní novináři. Když si redakce informaci ověřovala u jmenovaných žurnalistů, rovněž se setkala se zamítavou odpovědí.

Gibiec jako spojka?

Podle informací Práva stížnost na postup finančního úřadu Filipovi oficiální cestou, coby místopředsedovi Sněmovny, na podzim roku 2017 zaslala tehdejší jednatelka dílny a zároveň Horáčkova sestra Barbora Horáčková.

Neoficiální dlouhodobou „spojkou“ mezi ním a Horáčkem měl však být Filipův bývalý osobní poradce, někdejší novinář Lukáš Gibiec. Ten v minulosti pracoval jak pro Filipa, tak pro Horáčkovy společnosti.

S lobbistou Gibiece, dle informací redakce, pojí rovněž „členství“ ve dvou spolcích a jako „skrytí“ akcionáři spolu údajně působí v evropské společnosti CO4C SE.

Horáček se k tématům odmítl písemně vyjádřit. Gibiec odpovídal většinou vyhýbavě. „S Horáčkem se známe léta, nevím, jestli jsem byl první, kdo Vojtěcha Filipa a Horáčka seznámil,“ napsal redakci.

To, že Gibiec, Filipův exporadce, pracoval i pro Horáčka, ale místopředseda Sněmovny údajně nevěděl. „Nevěděl, to mě nezajímá. Pro mě pracoval jen v mediální oblasti. Minulost svých lidí si nezjišťuju,“ argumentoval Filip.