Nevadí tyto nájezdy lesu? „Nemyslím, že by byl kolem zájmu o divoký česnek nějaký problém. Ani jsem se v debatách kolegů odborníků nesetkal s tím, že by stav byl nějaký mimořádný,“ řekl Právu Jiří Matuška z mikulovské Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava.

Zájem o lístky rostliny ale postupně roste. „Pokud se lidé skutečně jen spokojí s lístky a nebudou likvidovat celé rostliny, problém by to být neměl,“ nastínil Matuška. Jednou z lokalit je les kousek za fotbalovým hřištěm v Břeclavi. Medvědí česnek roste hned v sousedství lesní cesty, na dalších místech jsou zelené plantáže rostliny, jejíž aroma a chuť připomíná česnek.

„Zrovna minulý týden jsem použila zbylý mražený medvědí česnek na řízky. Před klasickým zpracováním do trojobalu – mouka, vejce a strouhanka – jsem plátky masa potřela rozdrcenými lístky medvědího česneku,“ připomněla možnosti využití byliny v kuchyni žena z Břeclavi. Vhodný je ale třeba i místo pažitky, dodává. Jako nejlepší způsob, jak chuť a léčivou sílu zachovat, vidí zmrazení, protože sušené lístky své kouzlo ztrácejí.

Medvědí česnek obsahuje železo, síru, vitamin C, alicin, který zajišťuje očistný účinek pro organismus. Nukleosid adenosin rozšiřuje cévy, a tak je pomocníkem v prevenci proti kornatění tepen, ulevuje trávicí i dýchací soustavě. Ale všeho s mírou, s jeho konzumací to není vhodné přehánět, protože má mírné projímací účinky, ve velkém množství může vyvolat zvracení a průjmy, v extrémních případech zánět ledvin.

Medvědí se mu říká podle zoologů proto, že šelmy jej po probuzení ze zimního spánku vyhledávají a konzumují, aby si pročistily tělo. Inspiraci u medvědů našli lidé před staletími, divoký česnek si vychutnávali už staří Řekové a Římané.