„Nejvíce nemocných bylo hlášeno v Praze (84 případů), Pardubickém kraji (40 případů) a Moravskoslezském kraji (35 případů). U 45 případů nemocných v Praze je vykazována souvislost s epidemií spalniček, která započala v roce 2018,” konstatoval SZÚ s tím, že nakaženo bylo 120 mužů a 111 žen. V 18 případech byly do ČR spalničky „importovány” ze zahraničí, nejčastěji z Ukrajiny.

Nejčastěji (v 67 případech) onemocněli lidé mezi 35 a 44 lety, dalších 35 případů hygienici evidují ve věkových skupinách 25-34 a 45-59 let.

Spalničky: jaké jsou příznaky, léčba a prevence

Varující je, že v posledním týdnu přibylo 51 nakažených, což je nejvíce od začátku roku.

Spalničky jsou šestkrát nakažlivější než chřipka. K přenosu dochází kapénkami od nemocných osob, vzácně i vzduchem nebo bezprostředně kontaminovanými předměty. Nemoc se projevuje vyrážkou, horečkami, zánětem spojivek, rýmou a kašlem. Vyrážka se nejprve objeví v záhlaví a za ušima a následně přechází na obličej, krk, břicho a končetiny.

Komplikace se objevují u jednoho z pěti případů a patří mezi ně zápal plic, zánět středního ucha nebo encefalitida vedoucí k postižení centrálního nervového systému.

Epidemie spalniček v Praze pokračuje

Očkování spolehlivě funguje v případě aplikace dvou dávek vakcíny. Pokud je proočkovanost populace alespoň 95 procent, funguje podle lékařů tzv. kolektivní imunita. Tu zejména v posledních letech narušují rodiče, kteří nenechávají své potomky očkovat, případně očkování odsouvají. Pokud nefunguje kolektivní imunita, může se nemoc velmi rychle šířit.

V bývalém Československu se proti spalničkám očkovalo od roku 1969, ale lidé, kterým je dnes mezi 30 a 50 lety, dostávali pouze jednu dávku vakcíny. Pokud někdo prodělal spalničky v dětském věku, má u něj nemoc nyní mírnější průběh.