Důvodem, proč je přijatých podnětů tak málo, jsou podle odborníků přetrvávající negativní postoje k oznamovatelům, jejich možný následný postih a malá zákonná ochrana. Zaměstnance státu chrání pouze nařízení vlády, příslušný zákon se stále rodí.

„Ministerstvo financí od začátku roku 2018 až dosud neobdrželo žádné oznámení o podezření z korupčního jednání,“ informovala Právo Anna Fuksová z tiskového referátu ministerstva financí.

Ve společnosti není zakotven názor, že krást a uplácet se nemáKateřina Irmanovová, psycholožka

Na ministerstvu pro místní rozvoj podle mluvčí úřadu Veroniky Vároši minulý rok evidovali šest upozornění a jen o něco více jich obdržel resort zemědělství. „Naše ministerstvo zemědělství evidovalo v roce 2018 celkem osm přijatých podání na e-mailové adrese korupce@mze.cz a jedno přímo vyřízené na protikorupční telefonní lince,“ sdělil Právu mluvčí rezortu Vojtěch Bílý.

Příliš vytížené nejsou ani protikorupční linky a portály krajských úřadů, měst a obcí. „V roce 2018 jsme v protikorupčním portálu obdrželi celkem třináct podání. Ve čtyřech případech, které jsme řešili, ale korupční jednání zjištěno nebylo,“ řekl Právu Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu.

Oznámení přes web mohou lidé podávat také na radnice, například v Liberci či Tišnově. „Dosud této možnosti nikdo nevyužil,“ potvrdila Právu mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová. Zatím bez příspěvku je i protikorupční portál města Tišnov. Podle Moniky Brindzákové, mluvčí Jihomoravského kraje, úřad loni prověřoval jen tři podání.

Lidé raději mlčí

Určitá obezřetnost při oznamování korupce historicky vyplývá z osudů některých lidí, kteří na korupci upozornili a museli z místa, kde pracovali, odejít, nebo se sami stali terčem žaloby za křivé obvinění a šikany.

Rozporuplné reakce zaznamenala i snaha vlády právě při přijetí zákona o ochraně oznamovatelů. Objevily se i názory ze strany samospráv, že jde vládě o podporu udavačství či že je zákon zbytečný. Svaz průmyslu a dopravy poukazuje na to, že zákon neřeší ochranu zaměstnavatelů, pokud by byli neprávem či se zlým úmyslem nařčeni.

ČR má problém s nenávistí k Romům, policejní korupcí i Zemanem, říká zpráva USA o lidských právech

„Základní problém, podle psycholožky Kateřiny Irmanovové, spočívá v tom, že v české společnosti není obecně morálně zakotven názor, že krást a uplácet se nemá“. „Kdo se, jak se říká, vyzná, je úspěšný, vše mu projde a postih je malý nebo žádný,“ poznamenala Irmanovová.

Problém korupce a nezákonného jednání přitom ve společnosti reálně existuje. Vláda si v rámci přípravy zákona na ochranu oznamovatelů nechala už v roce 2015 zpracovat anketu mezi více než dvěma tisíci zaměstnanci 30 institucí státní správy.

Na 16 procent respondentů uvedlo, že na jejich pracovišti dochází nebo došlo k protiprávnímu jednání ve smyslu korupce. Asi devět procent bylo vybízeno k účasti na protiprávním jednání, sedm procent pak bylo přímými svědky.

Většina nekonala

Současně ale 59 procent zaměstnanců, kteří byli svědky protiprávního jednání, nikoho nekontaktovalo ani nepodniklo žádné jiné kroky.

Obecně ale naprostá většina oslovených uvedla, že by v případě zjištění nějakého protiprávního jednání kontaktovala nějakou kompetentní osobu. S tím ovšem kontrastuje počet skutečných podnětů, které zaznamenaly jednotlivé státní instituce v tomto roce.

Nejvíce oznámení podle vládní důvodové zprávy evidovali v roce 2015 na ministerstvu životního prostředí, a to třináct, na ministerstvu vnitra sedm, v resortu zahraničí šest, v řadě dalších ale ani jedno.