Čtyři pisatelé ústavní stížnosti včetně bývalého vicepremiéra Martina Bursíka se domnívají, že bylo porušeno jejich právo shromažďovat se a že celkové uzavření náměstí pro auta i chodce nebylo nezbytným opatřením. Tvrdí také to, že účelem uzavírek podle zákona o pozemních komunikacích nemůže být ochrana zahraničních delegací.

Proti postupu magistrátu a policie se svolavatelé bránili žalobou k Městskému soudu v Praze a poté kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Oba soudy se sice lišily v argumentaci, avšak svolavatelům nevyhověl ani jeden z nich.

Justice pochybila

Podle názoru ÚS ale NSS soud pochybil, když odmítl žalobu proti rozhodnutí o uzavírce z důvodu nevyčerpání řádných opravných prostředků, a rozhodl, že se správní soud se bude muset částí případu zabývat znovu.

Fiala ale zdůraznil, že ÚS se zabýval pouze procesním postupem justice a nemohl posoudit, zda bylo uzavření náměstí zákonné a zda nebylo porušeno právo shromažďovací.

„Co se týče žaloby proti faktickému postupu policie, založil NSS v určitém rozsahu své hodnocení též na tom, že rozhodnutí o uzavírce a další dvě opatření zůstala nedotčena. Zatím ale nelze s jistotou hovořit o tom, že rozhodnutí o uzavírce zůstane skutečně nedotčeno, o tom bude na základě tohoto nálezu znovu rozhodovat NSS.

ÚS vytvořil prostor na pro posouzení toho, jaký vliv bude mít rozhodnutí o kasační stížnosti u NSS proti výroku Městského soudu, který se vztahoval k rozhodnutí o uzavírce, na hodnocení faktického postupu policie,“ prohlásil soudce Fiala.

Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů z řad odpůrců i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice.