Hlavní obsah

Lži a morální degradace. Zeman řekl, proč nejmenoval profesory

Ředitel Národní galerie Jiří Fajt předložil podle prezidenta Miloše Zemana k řízení o jmenování profesorem některé podklady a informace výslovně nepravdivé. Pokud jde o profesuru fyzika Ivana Ošťádala, prezident argumentuje etickým kodexem školy a docentovou „morální degradací”. Což mají podle Zemana dokládat Ošťádalovy kontakty s StB. Prezident to uvedl ve čtvrtek v dopise ministru školství.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Prezident Miloš Zeman

Článek

Podle Zemana Fajt uvedl podklady a informace výslovně nepravdivé a zavádějící, což je důvodem, proč jej nejmenoval profesorem. Univerzita Karlova tak totiž podle něj dané řízení neprovedla řádně a proces trpěl vadami, které měly vliv na jeho výsledek.

„Příslušné orgány vysoké školy tak (Fajt) buď uvedl v omyl, nebo došlo k situaci, kdy si tyto příslušné orgány vysoké školy byly daných skutečností vědomy, a přesto tyto rozpory a nedostatky v zásadních požadavcích bez dalšího přešly,” uvedl Zeman. Prezident zmínil například to, že podle podkladů k aktuální vědecké činnosti měl být Fajt hlavním editorem devítisvazkové rukověti dějin umění středovýchodní Evropy, přičemž v době hodnocení uchazeče prokazatelně nebyl vydán ani první díl.

Také v případě jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem Univerzita Karlova nevedla podle prezidenta řízení řádně. V dopise ministrovi školství, který ve čtvrtek Hrad zveřejnil na svém, prezident argumentuje etickým kodexem školy a docentovou „morální degradací”. Vyvozuje ji z Ošťádalových kontaktů s komunistickou Státní bezpečností. Rektor univerzity Tomáš Zima již dříve řekl, že škola si za svým jmenovacím řízením i oběma navrženými docenty stojí a že se pravděpodobně znovu obrátí na soud.

Foto: Peter Kováč, Právo

Jiří Fajt před nově otevřenou kavárnou Národní galerie v paláci Kinských v centru Prahy.

„Je evidentní, že hodnoty prezentované (nejen) Univerzitou Karlovou v jejím etickém kodexu, resp. statutu, se extrémně příčí 'hodnotám', které byly vyznávány příslušníky Státní bezpečnosti či jejich pomocníky (spolupracovníky), mezi něž docent Ošťádal patřil,” konstatoval Zeman v dopise. Podle prezidenta univerzita tuto skutečnost při řízení neznala nebo ignorovala.

V dopise prezident dále píše, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek. Uvádí, že fyzik v 80. letech sloužil StB jako krycí adresa, na kterou si bezpečnost nechala zasílat korespondenci ze zahraničí. Zmiňuje také, že byl záložním důstojníkem Vojenské kontrarozvědky a v roce 1984 absolvoval specializovaný kurz ve Vojenské politické škole.

„Je evidentní, že studenti by se nemohli být cítit vázáni etickými pravidly univerzity, pokud univerzita sama tato pravidla ignoruje a nejvyšší postavení propůjčí někomu, kdo tato pravidla nesplňuje," napsal Zeman ministrovi. "Profesor má být autoritou a významnou osobností reprezentující ty nejvyšší (i morální) kvality i pro širokou veřejnost. Takovou osobností však docent Ošťádal není,” dodal.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Fyzik Ivan Ošťádal na archivním snímku

Fyzik už dříve veřejně připustil, že krycí adresu poskytoval. „Byl jsem mladý a naivní,” řekl k tomu v minulosti novinářům. Ohledně kontaktů s StB se ho již dříve zastal rektor Zima.

Prezident odmítl jmenovat Fajta a fyzika Ivana Ošťádala profesory na jaře 2015, loni mu soud věc vrátil k novému rozhodnutí, které učinil v listopadu. Původně Zeman ohledně ředitele Národní galerie zdůrazňoval, že si údajně řekl o doplatek k platu formou sponzorského daru. Historik umění počátkem týdne zkritizoval, že Zeman nyní změnil argumentaci a hodnotí jeho odbornou kvalifikaci. Chce se znovu bránit správní žalobou.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám