Jaké novinky přinese ve veřejnoprávním rozhlase letošní rok? Počítáte s novými pořady či osobnostmi?

Největší novinkou bude proměna stanice ČRo Dvojka. Chceme jí dát nový impulz, a tak připravujeme řadu nových pořadů. Uvedeme na ní také nové moderátorské tváře, například Terezu Kostkovou, Miroslava Žbirku, Dalibora Gondíka či Václava Koptu. Myslím, že se mají posluchači na co těšit. Pracujeme také na rozsáhlém projektu s pracovním názvem Rozdělená společnost, který bude vrcholit v listopadu při třicátém výročí takzvané sametové revoluce. A nesmím zapomenout ani na to, že budeme dál rozšiřovat naše digitální vysílání. Pokud si naši posluchači koupí rádio, které přijímá DAB+, budou moci kromě audia sledovat na jeho displeji i textové informace či fotografie.

V prosinci se hodně mluvilo o situaci na stanici ČRo Vltava a odchodu jejího šéfredaktora. Co se bude dít se stanicí nyní?

Vltava bude mít od 1. února nového šéfredaktora, který vzejde z interního výběrového řízení. Jeho úkolem bude, aby pracoval dál na programovém schématu stanice tak, aby Vltava zaujala větší množství posluchačů než nyní.

Změna financování by mohla být způsobem, jak média veřejné služby ohrozit či jim trochu přistřihnout křídla

Naše kulturní stanice má mnohem vyšší potenciál, než je její současná poslechovost. Náklady na její provoz ročně činí desítky milionů korun, takže chceme a musíme chtít, aby byla Vltava rovněž úspěšná a poskytovala veřejnou službu co největšímu počtu lidí, které kultura zajímá.

Jak vnímáte petici Za otevřenou Vltavu a demonstraci, která se konala v prosinci před Českým rozhlasem?

Stanice Vltava existuje zhruba půl století, byla před Petrem Fischerem a bude i po něm. Petr Fischer jako šéfredaktor nesplnil cíle, s nimiž souhlasil při nástupu do funkce, a proto mu nebyla prodloužena jeho manažerská smlouva. Petice Za otevřenou Vltavu konstatuje spokojenost s tím, jak Vltava vysílala, a hovoří o cílech, které máme společné – tj. tedy otevřenost, kritičnost, názorová pluralita, přirozenost, chuť objevovat. To vše bude na Vltavě stále přítomno. A k té demonstraci. Ctím právo lidí na to, aby veřejně prezentovali svůj názor. S čím ale nemohu souhlasit, jsou záměrná politizace odchodu Petra Fischera a vyvolávaná hesla, která hovoří o normalizaci či nesvobodě. Jsou to čiré nesmysly, které uráží a poškozují nejen mě, ale všechny pracovníky Českého rozhlasu a Český rozhlas samotný. Jako médium veřejné služby vysíláme zcela svobodně a nezávisle. Zmíněná demonstrace je svým způsobem jeden z jevů, kterým se bude zabývat i náš projekt Rozdělená společnost. Česká společnost je v současné době totiž opravdu rozdělená názorově, sociálně… A dokáže bohužel snadno podléhat i vlivům různých dezinformátorů a šiřitelů lživých a poplašných zpráv. Takové zprávy se objevují v samotných médiích, která jsou bohužel stejně rozdělená jako ona. Co vše jsou někteří lidé schopni záměrně rozehrát kolem jednoho personálního rozhodnutí, na které má při řízení Českého rozhlasu generální ředitel nezpochybnitelné právo, se už příčí zdravému rozumu.

Rozhlas několikrát uvedl, že bude usilovat o zvýšení koncesionářského poplatku. Může k tomu dojít letos? Jak toho chcete případně dosáhnout?

Rozhlasový poplatek činí čtyřicet pět korun měsíčně a nezvýšil se od roku 2005, zatímco naše provozní náklady neustále rostou. Naším dlouhodobým cílem je navýšení poplatku. Máme více než dvacet stanic, které vysílají 24 hodin denně. Vytváříme speciální projekty, jakým byl například letos koncert 68, na který přišlo na Václavské náměstí padesát tisíc lidí. Posluchač je u nás na prvním místě a chceme mu nabízet co nejlepší služby – to ale samozřejmě i něco stojí. O navýšení rozhlasového poplatku se budeme intenzivně bavit s politiky. Že by k navýšení ale mohlo dojít už letos, by byla hodně optimistická varianta.

Hodně se diskutuje o roli veřejnoprávních médií. Ohrožuje podle vás něco Český rozhlas? Například právě změna financování? Snaží se někdo ovlivňovat vaši práci?

Zejména v období po parlamentních volbách jsme čelili ne snad nátlaku, ale spíše různým neuváženým výrokům politiků. Na ty jsem reagoval velmi rychle a rázně. Český rozhlas a jeho nezávislost budu vždy hájit proti komukoliv. Změna financování by samozřejmě mohla být způsobem, jak média veřejné služby ohrozit či jim trochu přistřihnout křídla. Stávající systém funguje, naši kolegové na Západě nám ho závidí. Určitě bychom ho měli zachovat. S politiky je nutné diskutovat, říkat jim, co děláme a jakým způsobem přispíváme jako Český rozhlas k tomu, aby naše společnost byla demokratická. To je normální. Všichni jsme součástí demokratického systému a každý v něm plníme nějakou roli. Politici nás ale neovlivňují a samozřejmě bychom se jimi nikdy ovlivňovat nenechali.

Minulý rok byl pro veřejnoprávní rozhlas dost turbulentní. Nelitujete zpětně některých svých výroků či nepopulárních opatření, která jste učinil?

Když se člověk ohlédne zpět, vždy zjistí, že něco mohl udělat lépe. Za svými kroky, které jsem učinil v čele rozhlasu, si stojím. Narážíte asi na kauzu kolem reportáží Janka Kroupy o hospodaření Agrofertu na cizích pozemcích. Ano, tehdy jsem mohl postupovat diplomatičtěji. Všechny příspěvky tehdy ale byly odvysílány a já kritizoval pouze zpracování úvodní reportáže. A v tom mi nakonec svým výrokem dala za pravdu i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Dobře jsme zvládli i optimalizaci pracovních míst v Českém rozhlase. V jejím průběhu jsme snížili počet pracovních míst o 116 a mohli díky tomu zvýšit mzdy stávajícím zaměstnancům tak, aby zůstal rozhlas konkurenceschopný a udržel si kvalitní pracovníky. Stojím si i za neprodloužením smlouvy šéfredaktora Vltavy. Nikdy jsem nezpochybnil jeho odborné kvality. V čele stanice, na které pracuje řada lidí a která funguje v souručenství s dalšími divizemi, ale musí vedle odborníka stát také schopný manažer.

Letos v únoru budete v polovině svého mandátu. Kde byste chtěl, aby byl Český rozhlas po dalších třech letech?

Mojí ambicí je a vždy bylo, aby byl Český rozhlas moderním a sebevědomým mediálním domem. Věřím, že se nám to daří a že za další tři roky si naši pozici jen upevníme. Chtěl bych, abychom pokročili co nejdál s našimi strategickými projekty, jakým je například digitalizace rozhlasového vysílání. A také aby se nám jako médiu veřejné služby podařilo znovu aspoň trochu spojit naši v mnoha směrech rozdělenou společnost.