Banderovské oddíly v únoru 1943 zahájily etnické čistky Volyně v severozápadní Ukrajině, při nichž zabíjely Poláky, volyňské Čechy i židy. Během tzv. „krvavé neděle“ v červenci 1943 napadly 530 polských vesnic, osad a statků a zavraždily kolem 17 tisíc polských civilistů.

Na jaře 1944 se UPA přesunula do východní Haliče. Celkový počet polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat) povražděných banderovci historici odhadují na 80 tisíc až 130 tisíc.

V letech 1945 až 1946 většina jednotek UPA rozpoutala na jihovýchodě Polska obývaném ukrajinskou menšinou partyzánskou válku. Podle oficiálních polských zdrojů jí padlo v letech 1944 až 1947 za oběť přes17 tisíc Poláků. Část UPA pronikla i na Slovensko a na Moravu. Čs. vláda vyslala na Slovensko vojenské oddíly, které ji zatlačily zpět do Polska.

„Se složitými kapitolami dějin se každá země musí vypořádat sama. Není úkolem diplomacie hodnotit nebo zkoumat historii, to je záležitost historiků, nikoliv diplomatů,“ sdělil úřad Právu.