V listopadu se připravovaný český zákon probíral ve vládní protikorupční radě. Podle zjištění Práva tam zástupce Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha avizoval, že fond bude navrhovat oceňování oznamovatelů.

Buď jako v Maďarsku, kde oznamovatel dostává až 10 procent z pokuty uložené pachateli, nebo poskytnutím podílu z toho, co se díky oznamovateli podaří zachránit. Což je forma užívaná v USA, kde každý občan může podat žalobu k soudu proti kterékoli osobě, o které ví, že se obohatila na úkor státu. To, co vysoudí, sice dostane stát, ale oznamovatel žalobce dostane podíl z vymožené částky.

Oznámení protiprávního jednání v zásadě občanská povinnost a měla by se plnit bezplatněministr spravedlnosti Jan Kněžínek

„Návrh zákona byl již připraven za mého působení na ministerstvu financí. Čekám, že pan ministr Kněžínek ho konečně opráší a dá ho do protikorupčních aktivit,“ řekl Právu premiér Andrej Babiš (ANO), který protikorupční radě předsedá.

Motivace vydělat

Nápad na odměny hned nezavrhl a úplně ho neodmítá ani s odstupem času. Ale pochybnosti o něm má. „Ta odměna je k debatě. Mně se to moc nezdá, protože tu může být motivace někoho poškodit,“ řekl Právu.

„V zákoně má jít o to, aby se lidé nebáli, když někde vidí korupci nebo klientelismus, na to poukázat. Ochrana oznamovatele je hlavní cíl,“ dodal.

Zneužití se obává i ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Podle něho je oznámení protiprávního jednání v zásadě občanská povinnost a jako taková by se měla plnit bezplatně.

V 98 procentech případů vyšlo najevo, že si zaměstnanci vyřizují osobní sporyministerstvo financí

„Odměnu pro oznamovatele protiprávních jednání určitě nechceme do návrhu zákona zakomponovat. Už jen z toho důvodu, aby někteří lidé nebyli motivováni tím, aby činili fiktivní oznámení, třeba jen s domnělou představou, že na tom něco vydělají,“ řekl Kněžínek Právu.

Podle resortu financí zhruba v 98 procentech případů různých oznámení vyšlo najevo, že si přes oznámení zaměstnanci vyřizují osobní spory. Jako reálnější se tedy zdá, že by se ČR mohla vydat spíše cestou kompenzace nákladů spojených s právním zastupováním.

Jedním z nejznámějších whisteblowerů, který si vysloužil vyhazov z práce, je bývalý senátor Libor Michálek. V roce 2010 jako ředitel Státního fondu životního prostředí upozornil na údajné korupční tlaky ministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS), který pak ve funkci skončil. Michálek tvrdí, že díky jeho podnětu, na který ale sám doplatil, stát uspořil 250 milionů korun.

Být to v Maďarsku, mohl si přijít na slušnou sumu. Tam totiž zákon o zabezpečení spravedlivých postupů přiznává oznamovateli až 10 procent z pokuty uložené člověku, který byl díky podnětu potrestán. Pokuta může přitom dosáhnout půl milionu forintů (zhruba 40 tisíc korun) pro fyzickou osobu a až pět milionů (400 tisíc korun) pro právnickou osobu.

Maďarský zákon ale i trestá, když si chce někdo vyrovnávat účty a obviní jiného neprávem. Za to může být pokutován až do výše 300 tisíc forintů.

I přes svou negativní zkušenost by do zákona odměnu pro oznamovatele Michálek nedával. Dva roky po svém vyhazovu byl zvolen senátorem a právě zákon, který by lidi jeho typu ochránil, předložil, ale neuspěl. „Do zákona bych to nedal. Měly by se využít možnosti, které dávají platné zákony, především zákoník práce,“ řekl Právu.

Připomněl šest let starou analýzu, jak je ve státních institucích a orgánech využíván institut tzv. cílových odměn. Výsledek byl smutný – nevyužívají se vůbec.

„Jde o možnost zaměstnavatele ocenit někoho, kdo ve své práci dosáhne pozitivního výsledku. Třeba když ze sta milionů korun na právní služby ušetří polovinu tím, že omezí outsourcing těchto služeb. Z padesáti milionů by se mohlo klidně deset rozdělit pro ty, kteří se na úspoře podíleli,“ soudí.

„Až by se ukázalo, že motivace lidí odměnami funguje, pak by bylo namístě uvažovat i o odměnách pro whistleblo­wery. Asi by ale nešlo o 10 až 20 procent jako v USA, protože to by mohlo generovat podněty, které by nemusely být vždy dobře podložené. Zřejmě by měl být stanoven limit,“ doplnil Michálek.

Na stížnosti schránky

V ČR existuje zatím pouze systém schránek, které mají být na každém pracovišti státní správy. Lidé tam mohou anonymně vhazovat své podněty a upozornění. Všemi se má zabývat tzv. prošetřovatel.

Šest let do roku 2012 existovala i protikorupční linka 199. Podle zpráv o jejím fungování se na ni každoročně obrátilo kolem devíti tisíc lidí, jen zhruba třetina byla relevantních a korupční jednání se v nich objevovalo minimálně.