Návrh počítá s povinnou registrací a pokutami za porušení zákona, jež mají dosahovat od sta tisíce korun do milionu.

Ne všichni léčitelé totiž patří mezi fundované odborníky a spíš se řadí do kategorie šarlatánů, kteří tahají z lidí peníze a výsledek jejich léčitelství může být v lepším případě nula, v horším ještě větší zdravotní komplikace. Po regulaci tak volají i lékaři.

„Jsem určitě pro zákon, byť tuším, že to bude těžké téma a debata nebude jednoduchá,“ řekl Právu člen sněmovního zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO). Podle něj Česko patří v Evropě mezi trojici zemí, kde podobný zákon neexistuje.

„Vidím denně, jak někteří tzv. léčitelé zneužívají velmi těžkou zdravotní situaci pacienta a parazitují na ní,“ popsal své zkušenosti předního českého onkologa. Sám se neúspěšně pokusil v minulém volebním období prosadit regulaci tradiční čínské medicíny.

Vyzula připouští, že ne všichni léčitelé jsou stejní a zneužívají situace, nicméně pro pacienta je těžké odhadnout, kdo je slušný a kdo chce jen situaci zneužít. Právě to naznačil např. nedávný dokument ČT o pražském centru alternativní medicíny Aktip. Přestože policie případ odložila, reportáž posílila zastánce regulace této oblasti.

Proto návrh zákona počítá s tím, že léčitelé budou muset splňovat základní předpoklady pro osoby vykonávající činnosti v oblasti péče o zdraví, jako třeba bezúhonnost nebo zdravotní způsobilost.

„Je to likvidační“

Podle resortu zdravotnictví působí v Česku odhadem stovky nebo spíš tisíce osob, které se věnují poskytování služeb v oblasti komplementární a alternativní medicíny. Jsou mezi nimi i poskytovatelé zdravotních služeb.

„Regulace, která by zavedla alespoň základní pravidla činnosti, jejichž porušování by bylo stíhatelné státem, a takto by došlo k ochraně pacientů jako slabší strany právního vztahu, však není. Z opakovaně se objevujících případů poškozování pacientů některými osobami poskytujícími léčitelské služby se však taková regulace jeví jako potřebná,“ zdůvodňuje ministerstvo zdravotnictví svůj krok.

Neudržitelnou situaci by tak podle návrhu zákona mělo zastavit vedle povinného oprávnění léčitelů také vedení záznamů o poskytovaných službách, na které by měl v případě zájmu mít nárok pacient, léčitelé by dopředu měli informovat o cenách svých služeb a vydávat potvrzení o zaplacení ceny.

Poskytovatelé služeb léčitelů mají odpovídat za škodu způsobenou neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu. A návrh počítá i s tím, že z každé reklamy na služby léčitelů musí vyplývat, že nejde o zdravotní služby poskytované podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů.

Sami léčitelé označují nový zákon za likvidační. Vadí jim zejména výše pokut, které by museli platit, kdyby udělali chybu, nutnost vést si povinnou dokumentaci stejně jako nutnost pojištění.

Naznačila to i nedávná diskuse v České televizi v pořadu Michaely Jílkové Máte slovo. „Lidi, kteří to dělají už čtyřicet let, mají dar od boha, třeba jen přikládají ruce a řadě lidí pomohli, by si najednou měli dělat dokumentaci. To se na to spíš vykašlou. Ten návrh zákona, to je spousta buzerace pro léčitele, ale nic pro ně nepřináší,“ posteskl si homeopat Václav Hrabák.