„Pokud se při soudních sporech rodič chová destruktivně, případ se vleče, nic nepomáhá a konflikt se prohlubuje, potom by měl znalec při posouzení situace hájit zájem dítěte. A primárním zájmem dítěte je, aby byla konfliktní situace ukončena. Tento úkol je nadřazen právu obou rodičů podílet se na péči,“ řekl Právu Pavlát, který působí na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Nejhorší je podle znalce to, že dítě musí žít i roky v neustálé nejistotě a jeden nebo oba rodiče se jej snaží získat na svou stranu. „Dítě se dostává do konfliktu loajality a může to řešit tak, že se přikloní na jednu stranu a druhého rodiče zavrhuje. To jsou pak tragické případy. Bohužel rodiče umí být velmi vynalézaví, pokud se týká tlaku na dítě,“ upozornil Pavlát.

Rodiče psychopati

Nejvyhrocenější spory o děti bývají často doprovázeny zjištěním, že některý z rodičů trpí poruchou osobnosti, dříve nazývanou psychopatie. Poruchu vyznačující se některými vyhrocenými vlastnostmi má asi pět až sedm procent populace.

„Není to duševní nemoc a není to tak, že by člověk s takovou poruchou neměl mít právo na výchovu dětí, ale takto disponovaní lidé jsou právě často ti, kteří se nejvíce zaplétají do soudních sporů,“ popsal Pavlát.

Mají totiž podle něj za to, že všechny problémy působí jen jejich okolí, a u sebe si nejsou schopni připustit žádné pochybení. „Absolutně jim chybí náhled na vlastní chování. Neustále se obracejí na soud s nějakými stížnostmi a podněty, spis bobtná a je jen velmi málo prostředků, jak spor ukončit,“ přiznal znalec.

Pavlát navíc upozornil na další riziko pro děti z neúplných rodin. Nenaučí se totiž řešit konflikty a spory konstruktivně. Dítě vnímá své rodiče, učí se od nich zvládat různé životní situace, poznává mužskou a ženskou roli.

Nízká autorita rodiny

„Může být svědkem toho, že se spory řeší konfliktně, agresivně. A to si sebou nese do svého vlastního budoucího vztahu. Pokud dítě vyrostlo uprostřed takových sporů, je větší pravděpodobnost, že nebude schopno fungovat v trvalém partnerském vztahu,“ varoval znalec.

Že trpké plody dnešní vysoké rozvodovosti teprve bude společnost sklízet, je přesvědčen i znalec Jaroslav Zvěřina. „Současná situace s velkým množstvím rozvodů je způsobena i nízkou autoritou klasické rodiny ve společnosti. Lidé si obecně méně důvěřují, méně toho druhého považují za dlouhodobého partnera,“ uvedl Zvěřina.

Model, kdy pak ve svazku spolu žijí děti různých partnerů, podle něj kazí jistotu. „Děti z rozvedených partnerství nemají pevné kořeny a rozvod berou jako něco samozřejmého,“ doplnil Zvěřina.