Právě Ukrajinci podle statistik vnitra tvoří největší počet žadatelů o azyl v Česku. Loni o něj požádalo 435 lidí z celkového počtu 1450 žádajících cizinců.

Drtivá většina žádostí ale padá pod stůl. Podle nejnovější statistiky odboru azylové a migrační politiky vnitra jen letos v září resort nevyhověl ani jedné z 32 žádostí Ukrajinců.

Možnost získat mezinárodní ochranu budou mít jen žadatelé z Ruskem anektovaného Krymu a z Luhanské a Doněcké oblasti

Možnost získat mezinárodní ochranu nadále budou mít jen žadatelé z Ruskem anektovaného Krymu a z Luhanské a Doněcké oblasti ovládané proruskými separatisty. Pokud se zjistí, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který figuruje na seznamu bezpečných zemí, jeho žádost je automaticky považována za nedůvodnou.

„Podle našich analýz se Ukrajina řadí mezi země, kde ústava zajišťuje základní právo a svobody, a to včetně svobody volného pohybu, tudíž nevidíme důvod, aby nebyla zařazena mezi bezpečné země původu,“ řekl Právu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Podle vnitra sice v zemi přetrvávají některé nedostatky v oblasti lidských práv a vážným problémem tam zůstává korupce, ale po roce 2014 přistoupila k řadě reforem týkajících se politických a občanských práv i soudní moci, bezpečnostních složek a policie. Ukrajina má navíc od poloviny loňského roku bezvízový styk se zeměmi Schengenu.

Ukrajince na druhou stranu žádají české firmy jako pracovní sílu. To podporuje i vláda se svým programem Ukrajina. Těch se ale chystaná vyhláška netýká, neboť mají k pobytu v Česku potřebné povolení.

Poslanci souhlasí

Se zařazením Ukrajiny do seznamu bezpečných zemí nemají problém ani poslanci sněmovního zahraničního výboru oslovení Právem. Byť platí, že schvalování vyhlášky je v kompetenci resortu, který její znění konzultuje s dalšími úřady.

S návrhem souhlasí místopředsedové výboru Jan Lipavský (piráti) i Jaroslav Bžoch (ANO). Podle nich je podstatná výjimka pro okupovaná území. „Budeme nicméně muset velice pečlivě sledovat budoucí vývoj,“ řekl Lipavský. „Samotné vyhlášení válečného stavu v některých regionech Ukrajiny na jeden měsíc by nemělo být překážkou považovat Ukrajinu za bezpečnou zemi,“ dodal.

Lipavský připomněl, že principy bezpečné země jsou jasně popsány v azylovém zákoně, a pokud by se situace do budoucna zhoršila, měla by vláda zareagovat.

„Podle mě Ukrajina je bezpečná země, byť nyní v souvislosti s krizí v Kerčském průplavu to může vyvolávat otazníky,“ prohlásil Bžoch. Podle něj – s výjimkou Krymu a zmíněných dvou oblastí – lidem nehrozí, že by byli perzekuováni za svou víru a názory, a tudíž nevidí důvod, proč by měli mít nárok na azyl, a to nejen v Česku.

„Vidím řadu problematických zemí, ale Ukrajinu mezi ně neřadím,“ uvedl člen zahraničního výboru Vít Rakušan (STAN).

Mezi další nově zařazené bezpečné země patří také třeba Gruzie, s výjimkou Abcházie a Jižní Osetie (území pod kontrolou Ruska), Moldavsko s výjimkou Podněstří (rovněž kontrolovaného Ruskem), Alžírsko, Ghana, Indie, Senegal nebo Tunisko.