„Poslední informace jsou ještě více alarmující, než jsme si mysleli,“ řekla výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.

Téměř dvě třetiny kombinovaných kotlů, které si lidé pořídili se státní podporou, tzv. kotlíkovou dotací, se používají tak, že k předpokládanému zlepšení životního prostředí nedochází. „Podle Hospodářské komory ČR lidé kotle využívají minimálně ze 60 procent pouze k vytápění uhlím, a zcela tak potlačili jejich ekologický přínos,“ doplnila Kovačovská.

Podle jejích slov je třeba, aby stát vyvíjel tlak na domácnosti, aby spalování uhlí omezovaly. Vytápění domácností způsobuje 73 procent celkových emisí malého polétavého prachu označovaného PM2,5 a 57 procent emisí polétavého prachu PM10.

Tisíce předčasných úmrtí

Podle ministerstva životního prostředí se množství předčasných úmrtí způsobených špatnou kvalitou ovzduší v Česku meziročně zvýšilo o více než 30 procent na 5700 obyvatel ročně.

„Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje pro ČR v souvislosti se špatnou kvalitou ovzduší 11 000 předčasných úmrtí,“ řekla Kovačovská.

Znečištěním ovzduší bylo loni zasaženo 68 procent českých obyvatel, zatímco v roce 2016 to bylo 59 procent. Loni bylo vyhlášeno 39 smogových situací, v roce 2016 pouze pět.

Kotle na uhlí už stát možná nepodpoří

Plynaři vítají, že by v poslední, třetí vlně kotlíkových dotací, neměly být podporovány kombinované kotle na uhlí a biomasu. Vyřazení kotlů umožňujících spalování uhlí připustil nedávno ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Nové kotlíkové dotace ve výši tří miliard korun by měly být podle Kovačovské odsouhlaseny koncem letošního roku a lidé budou moci o dotaci žádat během jara a léta 2019.

Z příspěvků ministerstva bylo dosud vyměněno asi 60 000 domácích kotlů. První vlna umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. Brabec by byl rád, kdyby bylo do konce roku 2020 vyměněno dalších 30 až 35 tisíc kotlů.

Podle ředitele Asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniela Vondrouše je kvůli ochraně ovzduší potřeba razantnější opatření. Osobně navrhuje změnu danění paliv.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a vicepremiér a ministr životního prostředí Richard Brabec na tiskové konferenci po jednání vlády

Ministr životního prostředí Richard Brabec na tiskové konferenci po jednání vlády

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Výjimka z energetické daně pro plyn by se měla zrušit, protože plyn je také fosilní palivo. Ovšem rušil bych ji jen za podmínky, že zároveň výrazným způsobem vzroste tato daň u uhlí,“ řekl. Rovněž doporučil zvýšení poplatku těžařům za těžbu uhlí.

„Budeme se muset znovu věnovat kontrole lokálních topenišť. Někde stačí jeden dva lidé s uhelným kotlem a otráví život celé obci,“ dodal Vondrouš.

Stát by se podle něj vedle vytápění nevhodnými palivy měl rovněž zaměřit na další zdroje emisí. „Opatření musí směřovat do dopravy, průmyslu, aby lidé neměli pocit, že snižovat emise musí jen oni,“ uvedl Vondrouš. Upozornil také na to, že ve velkých městech je zdaleka největším znečišťovatelem právě doprava. „V Praze nebo Brně způsobuje 90 procent znečištění vzduchu,“ dodal.