Jako první jste oznámil, že chcete bojovat na březnovém sjezdu o post předsedy KDU-ČSL. Proč by si vás měli lidovci vybrat za šéfa?

Mám na to sílu, energii a mám spoustu nápadů, které bychom mohli společně realizovat.

Jaký máte recept na to, udělat z lidovců stranu, která se nebude neustále pohybovat na hranici pěti-šestiprocentní podpory?

Inspirací jsou pro mě komunální volby, u kterých se ukázalo, že umíme uspět, že za lidovci je práce a že to lidi ocení.

Kladu si otázku, zda příště uzákoníme, že bude možné mnohoženství či mnohomužství?

Počkejte, v komunálních volbách jste dopadli hůř než minule. Proti 3792 jste získali jen 3231 mandátů. To není žádné velké vítězství.

To jsou jen straníci, ale s nestraníky navrženými KDU-ČSL to bylo 3740. Bylo to vítězství, protože propad nebyl tak zásadní proti jiným stranám a zvítězili jsme na počet mandátů. Voliči nás ocenili tam, kde viděli, že umíme pracovat. Musíme ale dát o sobě víc vědět. Dnešní doba je bohužel více o marketingových mávátkách a práci PR agentur než o odpracovaných tématech. Za námi práce je, ale musíme zapracovat na mediálním obrazu KDU-ČSL.

Jak na něm chcete zapracovat?

Musíme být víc vidět a víc řešit témata, se kterými dnes lidovci nejsou tolik spojováni. Musíme se víc věnovat školství, robotizaci, strojírenství a průmyslu. V tom je budoucnost naší země.

Jan Bartošek, politik KDU-ČSL, kandidát na předsedu strany.

Jan Bartošek, politik KDU-ČSL, kandidát na předsedu strany.

FOTO: Milan Malíček, Právo

A to podle vás bude stačit?

S lidovou stranou jsou spojené dvě věci: pořádek a prosperita. Příkladem mohou být Dačice (Bartošek tu byl místostarostou). Město má řád, je čisté, sociální služby fungují. To je model, který bychom měli přenést na celostátní úroveň.

Proč se podle vás předsedovi Bělobrádkovi, který ohlásil, že křeslo šéfa lidovců už nebude obhajovat, nedařilo oslovit víc než těch pět šest procent voličů?

Myslím, že se mu dařilo. Než jsme se rozhodli vstoupit do koalice se STAN (loni před sněmovními volbami), měli jsme preference mezi sedmi osmi procenty. Věřili jsme, že společně získáme přes deset procent. Ale podle průzkumů, které jsme měli, se ukázalo, že po takovém uskupení není poptávka. A nás poté hodně poškodil rozchod se STAN, ale od té doby zase postupně stoupáme.

Jaký mají lidovci podle vás volební potenciál?

Kolem deseti procent, a myslím, že jsme schopni ho získat.

Komu chcete přetáhnout voliče?

Dlouhodobě se profilujeme jako středopravá strana, která je sociálně vnímavá. Pro mladou generaci určitě nepřipravujeme prachové peřiny, ale jsme tu pro ty, kteří jsou podnikaví, pro menší živnostníky. Historicky nás volili ti, kteří uměli hospodařit s málem, měli pevný vztah k zemi a rodině a uměli pro ni i hodně obětovat. Vždy jsme byli spojeni s různými spolky, jako jsou rybáři, hasiči, ochotníci nebo s Orlem.

Co si představit pod tím, že nechcete dávat mladým prachové peřiny?

Tím chci říci, že jim umožníme start do života a zařídíme například dostupné bydlení, ale zároveň od nich budeme chtít vidět aktivitu a zodpovědný přístup.

A jak je chcete k odpovědnosti motivovat? A měli by se ti neodpovědní nějak trestat?

Ze své předchozí profese terapeuta dobře vím, že motivace je mnohem lepší než jakýkoli trest. Měli bychom mladé motivovat tím, že jim poskytneme kvalitní vzdělání, možnost cestovat, že jim nabídneme zajímavou a dobře placenou práci, umožníme jim důstojné bydlení a důstojné stáří, pro jejich děti zařídíme školky a školy.

Stoletá značka KDU-ČSL není handicap, ale výhoda

Na to jsou potřeba peníze. Kde je vezmete? Budete chtít třeba osekat sociální dávky?

Pro lidovce je typické, že vždy podporovali daňové bonusy pro pracující rodiče. Nikdy jsme nerozdávali jen tak těm, kteří si o něco řeknou. Stejné je to u sociálního bydlení. Říkáme, když pracuješ a nemáš dluhy k městu, tak ti pomůžeme k dostupnému bydlení.

Určitě se musí zpřísnit kontrola úřadu práce při čerpání sociálních dávek. Je nutné se začít bavit o tom, jak sankcionovat ty, kteří se cíleně vyhýbají práci. Stejně je nutné trestat šmejdy, kteří zneužívají důchodce. Patří sem i náš boj s exekucemi a insolvencí. Záleží nám na tom, aby se lidé mohli vrátit do života a nemuseli celý život žít na pomezí v šedé zóně.

Není handicapem, že máte v ateistickém Česku v názvu křesťanství? Nenastal čas na změnu?

Stoletá značka není handicap, ale výhoda. Když prodávali Škodovku, také přemýšleli, zda značku zachovají, protože ta auta neměla tehdy valnou pověst, a dnes se podívejte, jak kvalitní auta vyrábí a jakou má Škoda dobrou pověst. My budeme mít příští rok sto let výročí. Dobré a zavedené věci se neopouštějí.

Lidé si vás spojují hlavně s bioetickými otázkami. Není vám na škodu hájit pozice, které se v moderní době už nedají příliš hájit? Například otázka homosexuálů a jejich práv. Teď narážím na váš vzdoronávrh, že by mělo být v Ústavě zaneseno, že manželství je pouze vztah muže a ženy. Myslíte, že to tradiční rodině, kterou hájíte, nějak pomůže?

Lidovci jsou spojeni i s dalšími tématy, jako je školství, zemědělství nebo i věda a výzkum, a proto odmítám, že se zaměřujeme pouze na otázky bioetické. K tomu návrhu. Zastávám názor: Neberte nám manželství, jak ho známe. Když začneme termín manželství rozvolňovat, tak můžeme být brzy překvapeni tím, kam se dostaneme.

K čemu by to mohlo dospět?

Je mnoho podob soužití. My to bereme, jak to je, ale říkáme, že manželství je svazek mezi mužem a ženou, že nemůže být cokoli.

Ale vaši kolegové z jiných stran pouze navrhují, aby do manželství mohly vstupovat ještě osoby stejného pohlaví. Nic jiného. Co podle vás hrozí?

Ničím nehrozím, ale kladu si otázku, zda příště uzákoníme, že bude možné mnohoženství či mnohomužství.

Není to jen jazykový problém, jak se postavíte k návrhu, že osoby stejného pohlaví získají stejná práva plynoucí z manželství, ale bude se to jmenovat jinak?

Já mám jasno. Podporuji lidovecký návrh, že posouváme manželství do Listiny základních práv a svobod jako svazek muže a ženy.

A co od toho čekáte? Bude více sezdaných párů, míň rozvodů, víc dětí?

Ocitli jsme se v bitvě o podobu rodiny. Formy soužití jsou různé, ale podle mého je dobré hlavně pro výchovu dětí, když je rodina stabilní.

Partnerství dvou lidí stejného pohlaví může být přece stabilnější než tradiční rodina. Není v odmítání manželství dvou lidí stejného pohlaví a případně v adopci dětí homosexuály skryt názor, že homosexualita není vrozená, ale že ji lze v určitém prostředí získat?

Teď mi podsouváte, co není vůbec pravda. Řada z mých přátel jsou homosexuálové nebo jsem se s nimi setkal i při terapiích.

Pokud ale přijmeme skutečnost, že jsou takoví přirozeně, tak bychom jim měli nabídnout stejné podmínky k životu, jaké mají ti, kteří měli štěstí, že se narodili jako heterosexuálové.

Oni podle vás nemají stejné podmínky k životu?

Kdyby měli, tak by asi neusilovali o stejná práva, jako mají heterosexuálové.

Česká republika patří k nejliberálnějším zemím na světě a já jsem za to rád. Ale jsem také přesvědčen, že institut manželství nevychází z nějakého práva na lásku, ale historicky vznikl jako právní ochrana dvou lidí a dětí, kteří v tom svazku jsou.

Podobné téma je Istanbulská smlouva. Proč jste proti smlouvě, která říká, že státy by měly bojovat proti násilí na ženách? Souhlasíte s monsignorem Piťhou, který z toho vyvozuje, že homosexuálové budou nadřazenou kastou a že naše děti přijdou do výchovných táborů?

Fér otázka by byla, co si myslím o Istanbulské úmluvě, protože bych vám odpověděl, že v otázce násilí na ženách s tou smlouvou souhlasím. Odmítám jakékoli násilí, které je na ženách pácháno. Bohudík žijeme v zemi, kde je domácí násilí přísně trestáno.

Jiná situace je v Turecku, kde ta úmluva má své opodstatnění. Odmítám, aby byly domlouvány sňatky bez účasti snoubenců, tresty manželek, odpírání vzdělání ženám.

Ale v té úmluvě je sporný článek 12, že by státy měly usilovat o narušení tradičních genderových stereotypů. Co by to znamenalo v praxi? Že nebudeme moci vyprávět dětem pohádky třeba o Popelce, protože je genderově nekorektní, že budeme muset zrušit Velikonoce, jak je známe v Česku? Nebo že by muži měli doma pomáhat s nádobím a prádlem a že žena není muži podřízena? S tím problém nemám.

Proto nechápu, proč jste proti. Mluvil jste o Turecku, že tam taková smlouva smysl má. Nebylo by proto správné už kvůli tomu tu smlouvu přijmout a jít příkladem, nehledě na jednu dvojznačnou větu?

Já mám pochybnosti o tom, jak by mohl být tento článek vykládán. Nemohu připustit, že budeme muset opustit terminologii „otec a matka“, abychom museli jako v Londýně přestat v metru říkat „dámy a pánové“, aby v porodnici nemohli říkat „narodila se vám holčička, nebo chlapeček“, ale budou muset říkat „narodilo se vám dítě“. To je přece blbost.

To vše vyplývá z formulace, že by se měly odbourat genderové stereotypy? To je dost bujná fantazie.

Ta formulace skrývá velmi mnoho výkladů, jak radikálních, tak i umírněných. Nejsem proti této úmluvě, protože odmítám násilí na ženách. Ale jsem opatrný u této formulace.

Bohužel to ale vypadá dost nešťastně, protože se zdá, že lidovci i církev jsou proti, protože se nemohou smířit se stavem, kdy už ženy nejsou podřízeny mužům.

Víte, kdo v parlamentu inicioval a prosadil zákony proti násilí na ženách? Byli to lidovci, konkrétně Jan Kasal. Díky lidovcům má Česko legislativu, která přísně trestá násilí na ženách. Proto vyčítat v tomto směru něco lidovcům je značně nefér.

Celý rozhovor čtěte v sobotním Právu.