Náměstek sekce lesního hospodářství na ministerstvu zemědělství (MZe) Patrik Mlynář uvedl, že současný podíl listnáčů při obnově lesů dosahuje 62 procent, zatímco podíl smrku pouze 33 procent. Zbývajících pět procent tvoří ostatní dřeviny.

Resort proto odmítá výtky některých ekologických organizací, které poukazují na to, že „zalesňovací vyhláška“, o jejíž nové podobě se teď diskutuje, nadále umožňuje vysazovat vysoký podíl smrku, a to i v oblastech pro jeho pěstování nevhodných.

Údaje podle Mlynáře dokládají, že se obnova smrku celorepublikově omezuje pouze na vhodná stanoviště a odpovídá odborným znalostem o jeho pěstování.

„Rizika známe“

„Ministerstvo si je vědomo rizik spojených s pěstováním monokultur, zejména smrkových, a proto finančně motivuje vlastníky lesů k pěstování listnáčů a naopak vůbec nepodporuje výsadbu smrku na nevhodných stanovištích,“ poznamenal Mlynář.

Údaje o větším podílu listnatých dřevin, zejména buků a dubů, v obnovovaných lesích potvrzuje i Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2017, kterou nedávno schválila vláda.

„Cílem je mít druhově pestré lesní porosty, které budou lépe odolávat krizovým situacím,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Modelová vlhkost půdy v procentech využitelné vodní kapacity ve vrstvě 0 až 20 cm pod trávníkem (k 17. říjnu 2018)

Sucho pokračuje i na podzim. Na obrázku je modelová vlhkost půdy v procentech využitelné vodní kapacity ve vrstvě 0 až 20 cm pod trávníkem (k 17. říjnu 2018)

FOTO: CHMI

Nová vyhláška si podle něj klade za cíl zvýšit povinný podíl melioračních a zpevňujících dřevin, tedy listnáčů a jedlí, při výsadbách tak, aby smrk v oblastech ohrožených hynutím tvořil bezpečný podíl.

Připravovaná vyhláška proto navrhuje zvýšit minimální podíl těchto dřevin z dnešních průměrných 25 procent asi na 40. I když Mlynář připouští, že „minimální ještě neznamená optimální“, tak reálně by mělo být zastoupení listnáčů v obnově i vyšší díky dotacím.

„Vyhláška nikde nedoporučuje pouze smrk jako hlavní dřevinu, naopak vždy vymezuje současně řadu jiných dřevin – buk, jedle, dub, borovice, vlastník má tedy výběr stanovištně vhod­ných dřevin,“ uvedl Mlynář.

Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin uvedených ve vyhlášce znamená i z pohledu sousedních států zcela bezprecedentní povinnost, jež představuje finanční dopad na hospodaření vlastníků lesů.

Podle odborníků sdružených v think tanku Czech Forest se proto novelizovaná zalesňovací vyhláška nesmí stát další silnou regulací lesního hospodářství.

„Vlastníkům lesů musí být stejně jako v západních zemích ponecháno právo rozhodovat o podobě porostů s ohledem na přírodní podmínky, zkušenosti lesníků i financování lesního hospodářství,“ řekl Právu odborník z Czech Forest think tanku Jan Příhoda.