„S Američany jsme se shodli na tom, že do velmi rizikových míst čeští vojáci nepůjdou, ale půjdou tam afghánští vojáci, které čeští vojáci na tento úkol pouze připraví,“ řekl Právu brigádní generál Štefan Muránský, zástupce velitele Společného operačního centra, které má na starosti české vojáky v zahraničních misích.

Jen jsme jim oznámili, že naším úkolem není chodit po ulicích místo nichgenerál Štefan Muránský

Dodal, že nová strategie počítá s tím, že do nebezpečných uliček afghánských měst a vesnic půjde vždy více afghánských vojáků a koaliční vojáci půjdou až za nimi. „Naši vojáci je budou pouze podporovat, to znamená, že půjdou ve druhém sledu,“ podotkl generál.

Afghánskému velení tuto strategii pouze sdělili. „Jen jsme jim oznámili, že naším úkolem není chodit po ulicích místo nich. Ale že jim budeme pouze pomáhat,“ dodal Muránský.

Českých vojáků je ve strážní rotě, která hlídá obří základnu Bagrám, ležící 50 kilometrů severně od Kábulu, okolo 170.

Ostrahu základny mají čeští vojáci na starosti už pět let. Kromě toho vyjíždějí každodenně na patroly, na nichž prověřují, zda se někde nezdržují povstalci, kteří ohrožují bezpečnost základny.

Takováto patrola se stala osudnou třem českým vojákům: Martinu Marcinovi (36), Kamilu Benešovi (28) a Patriku Štěpánkovi (25). V neděli 5. srpna dostali za úkol prozkoumat uličky Čárikáru, hlavního města provincie Parván, na jehož území leží i Bagrám.

Zleva Martin Marcin, Kamil Beneš a Patrik Štěpánek

Zleva Martin Marcin, Kamil Beneš a Patrik Štěpánek

FOTO: Ministerstvo obrany ČR

V jedné takové úzké uličce je překvapil sebevražedný atentátník s vestou plnou výbušnin a s prstem na spoušti. Čeští vojáci, kteří šli první, zemřeli na místě. Americký voják a dva Afghánci, kteří je následovali, byli zraněni.

Vyšetřování incidentu skončilo po třech týdnech. „Výsledky šetření potvrdily, že šlo o dobře připravenou léčku. A předjímat takový útok bylo skoro nemožné,“ řekl Muránský. Šetření také ukázalo, že vojáci nijak nepochybili.

„Důležité je zaměstnat hlavu“

Americké velení skoro až po měsíci po útoku rozhodlo, že vojáci zase vyrazí na patroly. Podle zástupce velitele strážní roty nadporučíka Da¬nie¬la Píši jsou už přes týden v plném nasazení a vyrážejí znovu každý den na patroly.

Kromě toho doprovázejí jako ochrana také důležité velitele a vojenské funkcionáře na jednání s místními představiteli a ještě drží hotovost pro případ, že by museli vyrazit k nějakému incidentu mimo základnu.

Český voják v Afghánistánu s místními obyvateli

Český voják v Afghánistánu s místními obyvateli

FOTO: Armáda ČR, Právo

„Nálada v jednotce po tragické události odpovídá tomu, co se stalo,“ řekl Právu Píša v telefonickém rozhovoru. Dodal, že jim hodně pomohla i silná podpora, kterou v minulých týdnech dostávali od lidí z republiky. „Pomohlo nám i to, že jsme se vrátili k běžné činnosti, protože udržovat hlavu zaměstnanou je v takovémto případě důležité,“ dodal nadporučík.

Podle Muránského se bezpečnostní situace v okolí základny po incidentu ještě víc zhoršila. Důvodem je také to, že vojáci se po neštěstí stáhli na základnu a nevyjížděli. „Vojáci neprováděli venku žádné aktivity, nebyli vidět, neprobíhal efekt odstrašení. A povstalci pochopitelně vyplnili volná místa a stali se smělejšími,“ řekl generál.

Zvýšila se také intenzita raketových útoků na základnu. Povstalci navíc začali střílet z mnohem bližších pozic. „Dříve prováděli raketové útoky ze vzdálenosti šesti sedmi kilometrů a dnes to dělají i ze vzdálenosti kratší než dva kilometry,“ poznamenal Muránský.

Celou základnu ochraňuje americký protiraketový systém, který pomocí radarů dokáže letící raketu zaznamenat a sestřelit.

Povstalci těsně před branami

Podle Muránského má systém zatím stoprocentní úspěšnost, ale protože rebelové střílejí z bližší vzdálenosti, jsou rakety, které tak mohou létat mnohem níž nad zemí, sestřelovány často až nad základnou. Několikrát se tak stalo, že zbytky raket nadělaly škodu. „Nedošlo k žádným fatálním následkům na zdraví vojáků, ale pouze k poškození budov. Občas trosky rakety dopadly na přistávací plochu či blízko budov,“ dodal generál.

„Už to bylo na hraně a bylo jen otázkou času, kdy by rakety obranným deštníkem pronikly,“ řekl Muránský. Dodal, že naštěstí poté, co začali vojáci znovu patrolovat, se počet útoků snížil. „Patroly znovu vytvoří efekt odstrašení a v okolí 10 kilometrů ukáží, že tam jsme a dokážeme zasáhnout, a že si nemohou volně připravovat útoky,“ podotkl Muránský.

Podle generála ale nelze čekat přes zimu klid zbraní, jak tomu bývalo dřív. „Byla období, kdy se bojovalo a kdy se sklízelo. Dnes se bohužel bojuje po celý rok,“ dodal.