Drtivou většinu z těchto tragických událostí zavinili podle údajů Drážní inspekce řidiči, kteří vjeli na přejezd, i když už blikala červená, a přitom by si měli být vědomi, že ve střetu s vlakem nemá auto šanci.

Jedním z důvodů, proč řidiči zbytečně riskují, jsou příliš nízké pokuty. Za neoprávněné vjetí na železniční přejezd je totiž bloková pokuta jen do 2500 Kč a ve správním řízení 2500 až 5000 Kč. To určitě není velký strašák, i když je za to i sedm bodů v rámci bodového systému postihu neukázněných motoristů.

Ťok sliboval pokuty až 50 tisíc

Po tragické nehodě na přejezdu ve Studénce, při níž se 22. července 2015 srazilo pendolino s kamiónem, přitom ministr dopravy Dan Ťok ujišťoval, že pokuty výrazně přitvrdí.

„Případy, jako byl ten ve Studénce, kdy polský řidič zůstal s kamiónem vězet mezi zavřenými závorami, bych klidně pokutoval částkou padesát tisíc korun,“ prohlásil tehdy ministr.

Ani po třech letech, která od té doby uplynula, se ovšem výše pokut ještě nezměnila. V původním návrhu nového bodového systému z roku 2016 sice ministerstvo dopravy (MD) počítalo s dvojnásobným navýšením blokové pokuty až na 5000 Kč a ve správním řízení s postihem až 25 000 Kč, tento návrh však skončil u ledu.

Uvízl mezi závorami

„Chystáme nový návrh bodového systému, který bychom ke schválení rádi předložili do konce roku. Není vyloučeno, že konečný návrh bude od toho z roku 2016 odlišný,“ sdělil Právu mluvčí MD Zdeněk Neusar.

Čas však plyne a nehod přibývá. „Denně se setkáváme s případy objíždění závor či vjíždění na přejezd v době, kdy je v činnosti zabezpečovací zařízení. Řidiči zcela zbytečně riskují a následky jejich jednání bývají velmi tragické,“ upozorňuje generální ředitel Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiří Svoboda.

Například na přejezdu ve Staňkově na Domažlicku narazil v červenci rychlík do osobního auta, řízeného 25letou ženou. Zahynul chlapeček, kterému byl rok a půl. Výstražná světelná i zvuková signalizace byla na přejezdu v provozu.

Provozujeme i tři inteligentní kamerové systémy na přejezdech v Moravskoslezském kraji. Monitorují činnost zabezpečovacího zařízení i pohyb vozidel a chodců na přejezdumluvčí SŽDC Marek Illiaš

Tragédie ze Studénky se málem opakovala 27. srpna na železničním přejezdu v Chocni. „Dvaatřicetiletý cizinec vjel s nákladní soupravou na přejezd v době, kdy svítilo červené světlo zabezpečovacího zařízení. Řidič zůstal uvězněn v kolejišti, přičemž se k němu blížil vlak. Aby řidič zabránil střetu, přerazil sklopené závory a vyjel mimo koleje,“ popsala tento případ policie.

Na české železnici je v současné době celkem 7961 přejezdů a dalších 959 na účelových komunikacích. Zabezpečeno výstražnými světly a závorami je však jen 1310 přejezdů, 2356 má výstražná světla a 3938 je označeno pouze kříži.
Jen letos SŽDC investuje do bezpečnosti přejezdů přes 814 miliónů korun. U dvaceti z nich přibudou závory a na další čtyři nainstalují výstražná světelná zařízení. Desítky dalších křížení silnic s tratěmi projdou kompletní rekonstrukcí.

Za loňský rok přibyly závory na šedesáti železničních přejezdech. Vzhledem k celkovému počtu přejezdů je to ovšem kapka v moři. Není divu, když přejezd se závorami a světelnou signalizací stojí dva až tři milióny a vybudování nadjezdu či podjezdu šedesát až sto miliónů korun.

Vymahatelnosti pokut od řidičů, která není příliš vysoká, by zase pomohlo vybavení frekventovaných přejezdů kamerovým systémem schopným zaznamenat registrační značku vozidla porušujícího předpisy a odeslat to na příslušná místa.

„Takový systém nyní testujeme na třech přejezdech – v Úvalech, Uhersku a Polance nad Odrou. Provozujeme i tři inteligentní kamerové systémy na přejezdech v Moravskoslezském kraji. Monitorují činnost zabezpečovacího zařízení i pohyb vozidel a chodců na přejezdu,“ řekl mluvčí SŽDC Marek Illiaš.

Jak dodal, kamerové systémy nikdy nebudou napojeny na zabezpečovací zařízení, které by bylo schopno zastavit či varovat přijíždějící vlak. Je tedy na řidičích, aby ve vlastním zájmu pravidla striktně respektovali.