Zatímco podle údajů vnitra v roce 2014 se přestavělo třicet ostrých zbraní na flobertky, v roce 2016 a 2017 to bylo již devět stovek.

U přestavěných expanzních zbraní je situace podobná, v roce 2014 to bylo 48 případů, loni se už přestavěla tisícovka ostrých zbraní.

„Lze předpokládat, že navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní bezpečnostní dopad, neboť do budoucna omezí možnost uvádění takových zbraní, které lze přece jen snáze upravit na ostré zbraně, do prakticky volného oběhu,“ píše vnitro v důvodové zprávě chystaného vládního nařízení.

Výrobci nesouhlasí

Se závěry resortu ale nesouhlasí výrobci zbraní. Například podle technického analytika Jaroslava Pekaříka z firmy AlfaProj utahováním šroubů vnitro řeší problém, který vznikl na Slovensku, kde přestavba zdaleka nedosahuje českého standardu a předělání takové flobertky zpět na ostrou zbraň je vcelku jednoduché.

„Pak takové zbraně začali dovážet do Británie s velmi restriktivní zbraňovou politikou, kde je gangy předělávaly na ostré zbraně a střílely jimi po sobě. A kvůli těmto šlendriánům chce vnitro aplikovat nespravedlivou kolektivní vinu na naše firmy, které zbraně důkladně předělávají a ty je pak velmi složité změnit zpátky na ostré zbraně,“ řekl Právu Pekařík.

Flobertky mají efektivní dostřel tak pět metrů, ale energie náboje je tak omezená, že zbraň není vhodná ani na sportovní střelbu. Navíc po každém výstřelu je třeba ručně přebít.

„Flobertky jsou takovou hračkou pro dospělé, kteří chtějí mít atrapu ostré zbraně, do které vloží náboj a která při zmáčknutí spouště udělá prsk. Na flobertky se přestavují ikonické zbraně, které se objevily ve filmech, jako Walther PPK agenta Jamese Bonda,” konstatoval Pekařík.

Hrozí pokuta

Vnitrem prosazované vládní nařízení zčásti souvisí se směrnicí EU o zbraních, která zpřísní podmínky pro legální nabývání a držení zbraní. Tu mělo Česko včlenit do svého právního řádu do 14. září, to už se nestihne. V plánu je ale podle šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) zařadit příští týden směrnici na schůzi Sněmovny a projednat ji v prvním čtení.

Nechválením směrnice na sebe Praha upoutá pozornost Evropské komise, která se začne pídit, proč si Česko dává na čas. A pokud EK nabyde dojmu, že Praha nekoná, tak věc postoupí Soudnímu dvoru Unie, který pak bude rozhodovat o případné pokutě.

Jenže ani Komise nemá zameteno před vlastním prahem, zatím přijala jen jedno z pěti prováděcích nařízení, která jsou pro směrnici o zbraních klíčová a která měla být přijata také do 14. září. Česko tak může v mezičase argumentovat touto skutečností, případně tím, že některé novinky, které chce zavést EK, u nás už platí.

„Evropskou směrnici o zbraních Sněmovna projednat nestihne, mezi poslanci převládá názor směrnici z programu vyřadit a počkat na rozhodnutí o žalobě, kterou ČR podala k evropskému soudu,“ řekl k tomu Právu premiér Andrej Babiš (ANO). Žalobu podalo Česko před rokem a verdikt se čeká až v první polovině 2019.

Postup vládní koalice ANO a soc. dem. ale kritizuje poslankyně ODS a šéfka sněmovního branného výboru Jana Černochová. Podle ní byla dohoda mezi předsedy klubů, že se směrnice nebude otevírat do rozhodnutí soudu EU, a proto nechápe Vondráčkova slova, že by se měl zákon projednat v prvním čtení.

„Je úplně jedno, jestli je návrh zaparkovaný v organizačním výboru nebo v prvním čtení. A teď chce pan Vondráček dělat kulaté stoly, které mohly probíhat už od dubna. To mi nedává smysl,“ řekla Právu. Navrhne směrnici stáhnout.