Hlavní obsah

Vštípila mi svobodu, říká syn odvážné Rusky, která v roce 1968 protestovala na Rudém náměstí

– Praha
Novinky, Kristýna Léblová, luh

Jaroslavu Gorbaněvskému bylo sedm let, když v srpnu 1968 vtrhla vojska Varšavské smlouvy do Československa. Jeho matka Natalia byla jednou z mála protestujících na Rudém náměstí v Moskvě, přestože měla dvě malé děti a mnoho riskovala. Gorbaněvskij přijal pozvání do Prahy k příležitosti padesátého výročí od začátku okupace.

Natalia Gorbaněvska protestovala proti československé okupaci na Rudém náměstí. Syn Jaroslav přijel vzpomínat do Prahy Video: Novinky

 
Článek

V rozhovoru pro Novinky zavzpomínal na osudný rok a svůj vztah s matkou. Vyjádřil se také na adresu prezidenta Miloše Zemana.

„Moje maminka byla možná jedním z vůbec nejsvobodnějších lidí, které jsem vůbec kdy potkal, a tuhle svobodu mi vštěpovala, nechala pocítit od samotného dětství. Možná je to jeden z největších dárků, který mi vůbec dala,“ svěřil se Novinkám.

Natalia Gorbaněvská byla jednou z osmi statečných, kteří 25. srpna 1968 v Moskvě na Rudém náměstí s československou vlaječkou a transparenty demonstrovali za svobodu Československa. Během několika minut byli protestující zadrženi KGB. Byli odsouzeni k trestu vězení, pobytu v pracovních táborech nebo vyhnanství.

Gorbaněvská, která byla krátce po porodu, nestanula před soudem, byla ale poslána do psychiatrické léčebny. Ruská disidentka a básnířka zemřela v Paříži v listopadu 2013 ve věku sedmasedmdesáti let. O rok později jí prezident Miloš Zeman posmrtně udělil Medaili Za zásluhy I. stupně.

Foto: Archiv Festivalu spisovatelů, Právo

Natalia Gorbaněvská, jedna z osmi lidí, kteří v srpnu 1968 protestovali na Rudém náměstí proti okupaci ČSSR.

Rok 1968 patří mezi nejdůležitější datum novodobé historie České republiky. Tehdejší Československo sevřely v noci na 21. srpna tanky Varšavské smlouvy, lidé netušili, co se děje, měli strach. Mnoho z nich vyšlo do ulic a proti okupaci statečně bojovali, některým však jejich odvaha sebrala život.

V dnešní době ale mnoho mladých lidí o okupaci má jen nízké povědomí, či dokonce ani netuší, co se tehdy stalo. Například podle nedávného průzkumu pro společnost Post Bellum čtvrtina Čechů mezi 18 a 65 lety nedokáže říci, co se stalo v roce 1968. [celá zpráva]

Právě znalost vlastní historie ale Gorbaněvskij považuje za klíčovou. „Pokud chtějí lidé stavět nový svět, je potřeba znát ten svět starý,“ vysvětluje dále na příkladu napadení na ulici. „Pokud půjde člověk po ulici, chuligán mu dá pěstí a on na to nezapomene, druhý den může udělat něco, aby se to už neopakovalo. Když na to zapomene, druhý den dostane pěstí znovu.“

Protestovala, aby jí nebyla hanba

Přestože Gorbaněvskému bylo tehdy pouze sedm let, na událost si dobře pamatuje. Maminky se však na nic neptal, jednoduše jejímu postoji a přesvědčení věřil. Když Gorbaněvská skončila v psychiatrické léčebně, starali se o její dva syny prarodiče.

„Žádná vysvětlení jsem nepotřeboval a věřil jsem tomu, že maminka má pravdu. Potom jsme s maminkou mluvili mnohokrát o těchto událostech, a hlavní důvod, proč tohle udělala, byl, aby jí nebyla hanba,“ vzpomíná.

„Zeman není hlupák“

K současné politické situaci se podle svých slov nemůže dost dobře vyjádřit, protože se v české politice tolik neorientuje. On i jeho matka nicméně měli možnost setkat se s prezidentem Zemanem.

„Matka po setkání s ním řekla 'Zeman není hlupák'. Řekla to ale bez nějaké zvláštní sympatie. Věřím matce a myslím, že Zeman má svůj důvod, proč nechce mluvit o jedné z nejdůležitějších událostech za posledních sto let,“ odpověděl na otázku, proč podle něj prezident odmítá komentovat tehdejší události.

Věděli jsme, že to bude krátký protest, říká další z protestujících Pavel Litvinov
„Když jsme zjistili, že vojska vstoupila do Československa, rozhodli jsme se, že uděláme něco krajního.”
„Věděli jsme, že to nebude trvat dlouho. Byl jsem připraven, že mě zatknou. Vydával jsem už v té době knihy na Západě... Nakonec byl trest mírnější, než jsem čekal.”
Na Rudém náměstí v Moskvě protestoval s plakátem „Za vaši a naši svobodu”.
„Bylo možné získat informace, když člověk chtěl. Oficiálně nám říkali, že je to kontrarevoluce. Tvrdili, že tam vstoupí vojska ze západního Německa.”
„My jsme ale poslouchali zahraniční rádia... Byli tam lidé, kteří překládali pro samizdat i z Rudého práva. Bylo to pár lidí, kteří mezi sebou šířili pravdivé informace.”
Impulzem k protestu bylo to, že „obrovská země, Sovětský svaz, napadla malého souseda“. „Ti lidé chtěli jen budovat socialismus, nebo ho nebudovat.”
Zdroj: ama, Právo

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám