Babišova modla nefunguje, tvrdí NKÚ. Centrální nákup státu peníze neušetřil

NKÚ prověřil centralizované zadávání veřejných zakázek ve státní správě v letech 2014 až 2017. K zavedení centrálních nákupů se Babiš upnul ještě jako ministr financí, když hovořil o „šílené byrokracii“ a o svém zděšení z fungování státu. Sliboval si od společných nákupů, do kterých by se zapojilo 521 organizací, miliónové úspory.

V současné době jsou používány dva systémy. Přes jeden z nich nakupují ministerstva pro sebe a organizace, které pod ně spadají. Předpokládalo se, že jeho prostřednictvím budou ročně zadávány zakázky za více než 45 miliard korun. V roce 2016 to však bylo jen 8,2 miliardy korun, přes polovinu z toho tvořily zakázky ministerstva vnitra.

Takzvaný Centrální nákup státu pak mají ministerstva financí a vnitra využívat k nákupům pro celou státní správu.

Používání Centrálního nákupu státu je dobrovolné. Za dobu jeho fungování v něm byla zadána pouze zakázka na nákup kancelářského papíru za 118 miliónů korun. Z té se do konce roku 2017 vyčerpalo 40 procent. „Některé resorty totiž dál nakupovaly kancelářský papír od svých dřívějších dodavatelů, protože byl levnější než papír získaný v soutěži přes Centrální nákup státu,“ uvedl NKÚ.

Vláda předpokládala, že centralizované zadávání přinese výrazné úspory, sníží administrativu a zefektivní nákupy. V červenci ministerstvo tvrdilo, že stát za dva roky ušetřil díky centrálnímu nákupu téměř dvě miliardy korun.

Podle ministerstva financí přinesla značné úspory například nedávno dokončená zakázka na nákup 1400 automobilů pro různé státní organizace, u níž se podařilo ušetřit 15 až 33 procent v závislosti na kategorii vozu.

„Praxe a zkušenosti prvních let s přelomovým projektem centrálního zadávání ukázaly, že je efektivní tam, kde se nakupuje jednoznačně harmonizovatelné zboží a služby a zároveň na trhu existuje prostor pro výraznější snížení ceny oproti cenám, za které resorty dosud nakupují,” uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec.

Úspory jsou podle kontrolorů zkreslené, existují totiž i jiné přínosy, ty se ale nesledují. Efektivnější je například podle NKÚ centralizovaný nákup softwarových produktů. „Je totiž rychlý, jednoduchý a umožňuje využít odbornou podporu centrálního zadavatele, kterým je ministerstvo vnitra,“ uvedl úřad.

Technickou podporu pro sběr požadavků z celé státní správy měl poskytovat Národní elektronický nástroj (NEN). Od jeho spuštění v roce 2014 ho ale podle NKÚ téměř nikdo nevyužívá, protože nefunguje tak, jak požadují centrální zadavatelé.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) uvedla, že pro státní úřady již platí povinné využívání NEN. „Díky tomu očekáváme, že začnou daleko více používat i aplikaci pro centrální nákupy a tím ušetří,” sdělila. Nyní MMR ve spolupráci s ministerstvy financí a vnitra aktualizuje požadavky, aby byla aplikace pro zadavatele komfortnější.

Využití NEN lze vyhodnotit podle údajů o zakázkách uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek.

„Ministerstvo pro místní rozvoj ale nemá k dispozici údaje z věstníku v rozsahu a struktuře, které by umožňovaly takové vyhodnocení provést. A to i přesto, že je MMR správcem informačního systému, jehož je Věstník veřejných zakázek součástí,” upozornili kontroloři. Ministerstvo je tak prý závislé na dodavateli systému a za získání takových údajů by mu muselo zaplatit.

Ministerstvo pro místní rozvoj v reakci uvedlo, že ve věstníku jsou uveřejňovány informace ve standardních formulářích vycházejících z nařízení Evropské komise. MMR je muselo zavést do věstníku bez úprav či doplnění. Podobu formulářů schválila i vyhláška legislativní rady vlády. „NKÚ navíc v meziresortním připomínkovém řízení nevznesl žádný požadavek na rozšíření či doplnění dat,” sdělil mluvčí ministerstva Vilém Frček.

Podle něj není pravda, že je MMR závislé na dodavateli systému věstníku či Informačního systému o veřejných zakázkách. „Věstník obsahuje pouze ta data, která primárně využívají dodavatelé, kteří hledají obchodní příležitosti ve vyhlášených veřejných zakázkách,” dodal mluvčí.