Hlavní obsah

Sucho odkrylo na Semilsku stříbrný poklad

Právo, Vladislav Prouza

Stádo deseti prasat nebo dvanáct sudů piva si mohl ve 14. století koupit středověký majitel 158 pražských grošů z doby Václava II. a Jana Lucemburského nalezených minulý týden v lese u Vysokého nad Jizerou na Semilsku.

Foto: Muzeum Českého ráje Turnov

Část pokladu nalezeného u Vysokého nad Jizerou

Článek

Dnes by si poctivý nálezce, jenž skoro tři kopy stříbrňáků odevzdal Muzeu Českého ráje v Turnově, za to pořídil věci za zhruba jeden milión korun. Poklad zakopaný u někdejší kupecké stezky objevil náhodný chodec. Mince uložené v rozbitém hrnci odkryla eroze půdy.

Cena sedm století starého pražského groše raženého díky intenzivní těžbě stříbra v kutnohorském Vlašském dvoře se pohybuje na numismatických burzách od čtyř do sedmi tisíc korun. Poctivost nálezce chce Liberecký kraj spolu se zákonem daným nálezným ocenit mimořádnou odměnou.

„Chceme tím motivovat případné další nálezce historických artefaktů, aby nálezy odevzdávali, a ty tak zůstaly zachovány pro další generace a nezmizely v soukromých sbírkách u nás či v zahraničí," řekla krajská radní pro kulturu Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj).

Nejúžasnější ale bylo, v jakém stavu se nacházely po sedmi stoletích v kyselé zemi
Jan Prostředník, turnovské muzeum

Archeologové během podrobné prohlídky místa vysockého nálezu objevili ještě jednu stříbrnou minci. Schránky se zapomenutými mincemi nepředstavují okolo bývalé kupecké stezky nic neobvyklého. Poklady už podél frekventované obchodní trasy spojující od pravěku české vnitrozemí se Slezskem našli náhodní objevitelé.

„Naposledy v roce 1916 vyoral nedaleko místa dnešního nálezu jeden rolník 561střibrných mincí. Stezka vedla přes hřebeny Krkonoš okolo labského pramene a Růženčiny zahrádky od pozdní doby bronzové, kdy tudy tehdejší kupci vozili hlavně kamenné sekerky z metabazitu, jedinečného nerostu těženého mezi Tanvaldem a Jabloncem nad Nisou. Teplo tehdy bylo asi jako dnes, tak nebyl problém přecházet horské hřebeny, kde se lidé běžně pohybovali. Později přes Krkonoše proudilo především sklo,“ přiblížil pracovník turnovského muzea Jan Prostředník.

Kupci si peníze schovávali podél cesty pro případ nenadálé potřeby. Okolní neprostupné lesy představovaly dokonalý úkryt. „Banky nebyly, a tak jinou možnost ani neměli,“ upřesnil Prostředník. Pražské groše (grossus pragensis) považované v Evropě za tvrdou měnu razili od roku 1300 do poloviny 16. století. Mince se značnou ryzostí stříbra na jedné straně s královskou korunou a jménem panovníka a na druhé s českým lvem vynikala hmotností až 3,7 gramu.

„Nejtěžší z nalezených mincí váží čtyři gramy. Nejúžasnější ale bylo, v jakém stavu se nacházely po sedmi stoletích v kyselé zemi. Šokovalo nás, v jakém skvělém stavu se zachovaly. Skoro, jakoby zrovna vyšly z razičské dílny,“ podotkl Prostředník. Poklad z Vysokého nad Jizerou muzejníci zrestaurují a příští rok představí veřejnosti.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám