Česká republika vyjednala propuštění dvou pracovníků německé neziskovky ze syrského vězení. Pomůže to obrazu ČR v zahraničí?

Pokládám to za obrovský úspěch české diplomacie a chci poděkovat všem, kteří se podíleli na vyjednávání, zejména celému kolektivu ze zastupitelského úřadu v Damašku v čele s paní velvyslankyní Evou Filipi.

Určitě to pomůže česko-německým vztahům, protože německá strana byla vděčná za pomoc a za její rychlost. Potvrdilo se, že bylo správné zachovat náš zastupitelský úřad v Damašku. Jsme jediný stát EU, který má v Sýrii velvyslanectví a zastupujeme tedy všechny ostatní státy Unie i Spojené státy americké. Od našich spojenců slyším jen slova díků a chvály.

Kritici říkali, že ČR by neměla mít ambasádu v zemi s režimem, který páchá válečné zločiny. Syrské vládní jednotky před pár měsíci podle USA zaútočily chemickými zbraněmi ve městě Dúmá, ve kterém zemřelo mnoho civilistů. Hovořil jste i o tomto při své návštěvě v Sýrii?

To, že někde máme velvyslanectví, neznamená, že je to legitimizace režimu. Naše ambasáda umožňuje například lepší poskytování humanitární pomoci. Velmi dobře funguje spolupráce mezi českým Červeným křížem a syrským Červeným půlměsícem. ČR pravidelně dodává humanitární pomoc, další let je plánován na září. Je to dobře přijímáno nejen místními občany, kteří jsou ve složité situaci, ale i v širší mezinárodní komunitě.

Ambasáda nám otevírá komunikační kanály. Setkal jsem se se svým syrském protějškem a nevynechal jsem žádná témata. Hovořil jsem i o útocích chemickými zbraněmi, je potřeba je vyšetřit a zjistit, kdo za nimi stál a pachatele hnát k odpovědnosti. Hovořili jsme i o situaci uprchlíků a potřebě vést jednání tak, aby se našla dohoda a skončil konflikt v Sýrii, který má přesah do celého světa.

Vy jste hovořil o pozici ČR nepřijímat žádné uprchlíky?

To není věc k jednání se syrským ministrem zahraničí. Jde o to, aby konflikt v Sýrii skončil a aby se lidé z uprchlických táborů mohli vrátit a neměli důvod odcházet do Evropy.

Podpořil jste premiéra Andreje Babiše (ANO), když odmítl žádost italského premiéra Conteho, abychom přijali několik migrantů z rybářské lodi. Opravdu se domníváte, že by ČR neměla přijmout jediného uprchlíka?

S tímto postojem souhlasím, protože jsem se na něm podílel jako ministr zahraničních věcí i jako ministr vnitra. Je to agenda, která se prolíná oběma resorty. Není řešením pokračovat v přerozdělování imigrantů, to nikam nepovede, jen to podpoří pašeráky, kteří na migraci vydělávají obrovské peníze. Řešení je vytvořit bezpečné zóny mimo EU a případné žádosti o azyl řešit tam. Měli bychom mít možnost migranty vracet mimo EU, ne je vozit do Itálie nebo na Maltu.

Není realistické očekávat, že získáme v Senátu 13 mandátů, které obhajujeme.

Váš kandidát na ministra zahraničí, europoslanec Miroslav Poche, řekl, že bychom měli přijmout z Itálie několik žadatelů k azylovému řízení, abychom ukázali, že jsme solidární, i když by pak tito lidé případně odjeli jinam.

Je potřeba rozlišovat mezi ekonomickými migranty, kterých je drtivá většina, a žadateli o azyl. ČR nikdy nezastavila azylové řízení. Pokud někdo požádá o azyl v ČR, tak se jeho žádost standardně procesuje. Pokud jsou splněny zákonné nároky na udělení azylu, tak ten azyl dostane. Ale my se tu bavíme o ekonomických migrantech, kteří velmi pravděpodobně - ta pravděpodobnost hraničí s jistotou - právo na azyl nemají.

Takže žadatelé o azyl z muslimských zemí a priori odmítáni nejsou.

Pokud se na území ČR objeví někdo, kdo požádá o politický azyl, tak jeho žádost bude posouzena. Pokud bude splňovat podmínky, tak azyl dostane.

Kolik azylantů Česko přijalo?

Letos jsme poskytli mezinárodní ochranu 115 lidem, z toho 28 získalo azyl a zbytek pouze doplňkovou ochranu. V loňském roce to bylo dohromady 147 lidí, z toho 29 azylantů, v roce 2016 to bylo 450 lidí a z toho 148 azylantů. O mezinárodní ochranu může požádat jen ten, kdo je ve své zemi pronásledován. Ministerstvo vnitra žadatele pečlivě zkoumá. Doplňková ochrana je udělena pouze na určitou dobu.

Dřív měla ČSSD před každými volbami ambici vyhrát. Letos se ozývá z ČSSD pouze přání získat alespoň nějaké zastoupení ve městech a Senátu.

Musíme vycházet z politické reality. Já jsem se stal předsedou ČSSD poté, co dostala ve volbách lehce přes sedm procent. Podle průzkumů veřejného mínění se podpora ČSSD pohybuje kolem osmi až deseti procent. Mým úkolem je trend otočit a pomalinku přesvědčovat voliče, že má smysl volit ČSSD.

Jak to chcete udělat?

Musíme přicházet s novými tématy. Proto jsme vyjednávali o vstupu do vlády, abychom přesvědčili naše voliče, že jsme schopni splnit, co jsme slibovali. Vyvolali jsme velkou diskusi o platech ve veřejné sféře, nezapomněli jsme na náš slib obnovit proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, ani na valorizaci důchodů. Máme ze Senátu vrácenou předlohu, která v průměru navýší důchody o 900 korun.

Naší ambicí je, aby z růstu ekonomiky měli něco i naši občané, aby se neotevíraly nůžky ve společnosti. To souvisí s růstem minimální mzdy. Pokud ministerstvo financí odhaduje na příští rok průměrnou mzdu v ČR přes 33 tisíc korun, tak minimální mzda musí vyrůst z 12 200 korun na 13 760 korun, abychom ji udrželi na 40 procentech průměrné mzdy.

Ale to jsou přece všechno věci, které komunální politici nerozhodují. Co bude tématem voleb?

Nepodceňoval bych to. Volíme také do horní komory parlamentu. Senát naposledy v otázce důchodů ukázal, že do zákonodárného procesu může razantně vstoupit. Co se týká komunálních voleb, tam se těžko dělá centrální kampaň. Lidé se ve městech a obcích rozhodují podle toho, jakou zkušenost s kandidáty mají třeba z minulého volebního období.

Jednotné heslo na billboardy nemáte?

Jsme ve fázi, kdy kampaň finalizujeme. Oficiální zahájení bude 5. září.

Jaký zisk ve volbách byste považoval pro ČSSD za úspěch?

V tomto typu voleb se to těžko stanovuje. V komunálních volbách jde o počet zastupitelů. V minulých komunálních volbách jsme se zařadili mezi nejsilnější politické strany. Není reálné se domnívat, že letos získáme stejný počet zastupitelů. Bude to o tom, jak bolestné ztráty budou. Co se týká Senátu, není realistické očekávat, že získáme 13 mandátů, které obhajujeme. Bude to o minimalizaci škod.

Část Lidového domu jsme připraveni pronajmout.

 Takže budete rád za každý mandát?

Ano. ČSSD není strana, která má dvacet nebo třicet procent, pohybujeme se pod deseti. Musíme to tak vnímat. Není možné očekávat, že se to zásadně změní. Pokud se ukáže, že naše cesta je správná, tak první efekt se dá očekávat ve volbách do krajů (v roce 2020).

Kdo ponese za letošní volby odpovědnost?

Odpovědnost nese vedení strany a já se toho nezříkám. Ale je potřeba do toho promítnout realistická očekávání.

Neleží větší díl odpovědnosti na prvním místopředsedovi Jiřím Zimolovi, který nechtěl do vlády právě proto, aby se věnoval ČSSD?

Nemá cenu, abychom ještě před volbami hledali, kdo za to může. Za výsledek strany logicky odpovídá její vedení a v čele strany stojí předseda. Jen je potřeba mít realistická očekávání.

Ztráta mandátů by znamenala pro ČSSD také značný výpadek příjmů ze státního rozpočtu. Budete zeštíhlovat, propouštět tajemníky?

Nějaká opatření jsme už udělali. Naše volební výdaje více odpovídají realitě než rozpočty na volby z minula. Šetříme. Čeká nás i personální optimalizace. Týká se to i Lidového domu. Máme rozjeté plány na efektivnější využití, část prostor jsme připraveni pronajmout. Hledáme úspory, jiná cesta není.

Většina stran po volebním výprasku mění tváře. Vy do voleb posíláte známé straníky. V Praze například kritizovaného radního pro dopravu Petra Dolínka, který je na kandidátce na pátém místě.

Naše kandidátky jsou v kompetenci krajských organizací. Kandidátku v Praze vede Jakub Landovský, znám ho velmi dobře a pokládám ho za slušného člověka, který má iniciativu a invenci. Jedna z priorit ČSSD v Praze směřuje do městské hromadné dopravy, kterou chtějí zpřístupnit a motivovat Pražany, aby ji více využívali. Pokud tou cestou je cestování zdarma, tak je to v pořádku. Tímto směrem jdou i západní města. Může to dopravní zácpy v Praze zlepšit.

Dalším tématem je podpora bytové výstavby, to Pražany trápí nejvíc. Problém je největší v Praze, protože tu jsou nejdražší byty. Zákon o dostupném bydlení nabídne alternativu k hypotékám a masivnímu zadlužování.

Proč jste nenabídli místa na kandidátkách nestranickým osobnostem?

Jsme politická strana a je logické, že hledáme kandidáty mezi svými členy. Co se týká Senátu, tak ti, kteří jsou úspěšnými senátory - jako je například prostějovská senátorka Božena Sekaninová, která je velmi populární - mají mít logicky šanci mandát obhájit.

Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.

TÉMA: Komunální volby 2018