Podle nové vyhlášky by neměly být jednotné formuláře pro všechna zdravotnická zařízení a pro všechny zákroky, ale dokumentace by měla odpovídat poskytované péči u konkrétního lékaře. „Není namístě mít jednotný formulář pro banální výkony jako ošetření bradavic a zároveň pro souhlas s transplantací srdce,“ podotkl Vojtěch.

Zkrátí se také doba, po kterou budou muset zdravotníci povinně archivovat dokumenty o poskytované péči. Například u gynekologů a zubařů se lhůta zkrátí z deseti na pět let od posledního poskytnutí zdravotní služby, u následné a dlouhodobé péče v nemocnicích se zkrátí ze 40 na 20 let.

Většina ustanovení ve vyhlášce nabude účinnosti od 24. července, zhruba třetina až od 1. listopadu. Podle ministerstva je důvodem pro odklad účinnosti části ustanovení to, aby větší zdravotnická zařízení měla dostatek času na přizpůsobení se novým pravidlům a na proškolení personálu.

Zbytečně striktní pravidla

Vojtěch také upozornil na to, že některá velká zdravotnická zařízení mají nyní pravidla pro zacházení se zdravotnickou dokumentací přísnější, než vyžaduje vyhláška. Vyzval je proto, aby využila vydání nové vyhlášky a svá interní pravidla zjednodušila. V nemocnicích přímo zřízených ministerstvem bude úřad podle Vojtěcha jednat s řediteli, aby svá pravidla nemocnice upravily.

Očekávané snížení administrativy uvítala prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová. „Pokud sestry nebudou neustále odcházet k záznamům, rozhodně jim to čas ušetří,“ řekla. Asociace podle ní koncem roku uspořádá konferenci, na které první dopady nové vyhlášky vyhodnotí.